Čísla uváděná v majetkovém přiznání už z principu nemohou odpovídat údajům z prověrky, která zahrnuje i data z daňových přiznání, uvedl Babiš v dopise, který zveřejnil na twitteru.

Na sněmovní mandátový a imunitní výbor se kvůli nesrovnalostem obrátil šéf sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM). Výbor nemá možnost ukládat sankce, ale záležitost by mohl předat k přestupkovému řízení úřadu v místě Babišova trvalého bydliště.

Moje odpověď mandátovému a imunitnímu výboru sněmovny na otázku údajných nesrovnalostí v mých příjmech: https://t.co/UD1TXFxJRW pic.twitter.com/Qm15cV2j1M

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 6. dubna 2017

Babiš v březnu zveřejnil zprávy auditorských firem EY a PwC, které potvrdily, že jeho zdaněné i dani nepodléhající příjmy od roku 1996 dosáhly 2,4 miliardy korun, a stačily tak na nákup dluhopisů Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Média upozornila na nesoulad obsažených informací s údaji z majetkových přiznání. Babiš ho vysvětlil tím, že v přiznáních byly hrubé příjmy místo čistých.

Nyní v dopise kromě toho vysvětluje, že v přiznání se uvádějí veškeré příjmy včetně těch, které se nezahrnují do daňového přiznání, například příjmy osvobozené od daně, příjmy podléhající srážkové dani, zahraniční příjmy vyňaté ze zdanění či přijaté splátky jistin úvěrů a půjček.

Naopak součástí základu daně z příjmů jsou částky, které ve skutečnosti reálným peněžitým příjmem nebo majetkovou výhodou nejsou, což vychází z principu superhrubé mzdy, uvedl vicepremiér. "Na rozdíl od daňového přiznání se do čestného prohlášení také neuvádějí příjmy z titulu výkonu funkce veřejného funkcionáře," napsal Babiš.

Dalším rozdílem může být podle něj skutečnost, že v majetkovém prohlášení se uvádějí obdržené částky příjmů, daňová legislativa umožňuje u některých druhů příjmů snížit základ daně o související výdaje, například příjmy z pronájmu nemovitostí či příjmy z prodeje majetku.

"Z výše uvedeného vyplývá, že čísla uvádění v obou dokumentech z principu ani korespondovat nemohou," dodal ministr financí.

S Koníčkem prý má spory delší dobu. Řekl, že mu vyčítal "totálně předraženou budovu" Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Koníček ministra zase podle jeho slov "buzeroval" kvůli elektronické evidenci tržeb. Výbor dnes zasedal kvůli podnětu od Koníčka, který se na něj obrátil v polovině března. Poslanec dnes členům výboru vysvětloval své pochybnosti. "Nesedí tam součty," řekl Koníček novinářům.

Hlasování o postoupení případu přestupkovému úřadu bylo podle účastníků jednání těsné. "Já nebudu říkat, kdo jak hlasoval, jednání je neveřejné. Já osobně to považuji za malichernou administrativní chybu a zbytečnou záležitost," řekl novinářům člen výboru Roman Procházka (ANO). Babiš podle něj pouze přiznal větší částku, než měl, když uvedl místo čisté mzdy hrubou.

Babiš podle Plíška vzkázal že se dnešního jednání výboru nehodlá zúčastnit. "Dostali jsme i jeho vyjádření, kde sám přiznal nepřesné údaje, tudíž jsme tuto věc postoupili přestupkovému orgánu v místě jeho bydliště," řekl novinářům. Údaje jsou z jeho pohledu nepřesné v případě hrubých i čistých příjmů.

Přepočítávání podle Plíška navíc výboru nepřísluší. S tím souhlasí i šéfka výboru Miroslava Němcová (ODS). "O tomto vysvětlení jsme se také bavili, ale my nejsme ten, kdo je schopen a má kompetenci přepočítávat, zda ta čísla souhlasí. My vzali za zásadní to, že sám přiznává, že k omylu došlo," řekla. Babiš je povinen podat přiznání úplné a bezchybné, proto by se měl případem zabývat úřad, dodala. Výbor pravomoc ukládat sankce nemá.

Premiér Bohuslav Sobotka nechtěl rozhodnutí mandátového výboru komentovat. "Já jsem na té schůzi (výboru) nebyl a skutečně není důvod, abych komentoval rozhodnutí mandátového výboru," řekl Sobotka novinářům.