Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.

V Česku by se měl řešit podle obyvatel země hlavně stav veřejných financí a pandemie nemoci covid-19. Zájem o migraci nebo korupci oproti loňsku značně klesl.

Češi jsou s ohledem na riziko nákazy covidem-19 v současnosti opatrnější než loni v létě. Častěji nosí respirátory či roušky, méně chodí do hospod, starší lidé se víc izolují a o trochu víc se využívá práce z domova.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu.

Za publicistou a hospodským Martinem Schulzem jsem se vydal do malé severočeské vísky Doubice, která leží na několika hranicích. Hned za známou místní hospodou a kulturním centrem Fabrika leží hranice první zóny Národního parku České Švýcarsko, o kus dál už je Německo. Probíhá tudy i hranice mentální – jestli se o severních Čechách říká, že sem je z Prahy nejdál, do Šluknovského výběžku je pak daleko i z Ústí nad Labem, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Terorismu se bojí necelá polovina Čechů, většinou těch, kteří nikdy déle nepobývali v cizině. Necestovali by do země, která už někdy teroristický útok zažila, vyplývá z průzkumu Atlas Čechů, jehož dílčí výsledky HlídacíPes.org postupně zveřejňuje, píše Vojtěch Berger. 

Mojmír Hampl si po dvanácti letech působení v České národní bance dal nucenou pauzu. Skončil mu totiž jeho druhý a poslední mandát centrálního bankéře (a deset a půl roku viceguvernéra) a měl půlroční pracovní karanténu. Čas využil k sepsání knihy o tom, jací jsme my, Češi, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Svůj den mají každoročně v kalendáři vyznačeny děti, ženy či učitelé. Zapomenout se však nesmí ani na ty, bez nichž bychom tady nebyli – na naše babičky, prababičky, dědečky či pradědečky. Mezinárodní den seniorů od roku 1990 připadá na první říjen.