Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka na sjezdu sociální demokracie v Brně mluvil o tom, že je někdy zaskočený tím, co všechno se dá semlít pod pojem lidská práva. "Například se s plnou vážností diskutuje o tom, zda by se těhotným maminkám nemělo raději říkat těhotný člověk, anebo jestli je vůbec spravedlivé a normální, že jsou oddělené pánské a dámské záchodky," kroutil hlavou ministr.

Jan Chvojka opakovaně zdůraznil, že byl zvolen poslancem a jmenován ministrem, aby prosazoval politiku sociální demokracie a myslí si, že tyto problémy voliče ČSSD nezajímají a pokud se jimi sociální demokraté budou zabývat, nezískají tím jediný hlas.

Podle Chvojky v tomto případě nejde o lidská práva, ale o jejich "importovanou karikaturu". Ministr své spolustraníky také vyzval k tomu, aby nepřipustili, aby se svět zbláznil pod vlivem vyšponované politické korektnosti.

Sociální demokracie má právo soustředit se na takové otázky, jaké uzná za vhodné. Zabývat se jen tím, za co ji voliči odmění svými hlasy, je sice poněkud krátkozraké, více státnické by bylo zohlednit i jiná humanitní a hodnotová hlediska, ovšem takový postoj je minimálně zčásti pochopitelný. Cílem politické strany je uspět ve volbách a prosazovat svůj program a k tomu potřebuje hlasy voličů.

Boj s politickou korektností 

Proč ale ministra pro lidská práva tak dráždí, že se diskutuje o pojmu "těhotný člověk" a unisex toaletách? Kde se bere jeho potřeba zmiňovat to na stranickém sjezdu, označovat to za karikaturu lidských práv a brojit proti politické korektnosti?

Řešit takové otázky může někomu připadat zbytečné, proč by se o nich ale nemohlo debatovat? Ministrovi Chvojkovi zřejmě vadí, že mu někdo vnucuje do jeho agendy něco, co není dostatečně lidové a co mu podle jeho názoru voliče nezíská, proto se tak rozčiluje a kope kolem toho.

Bohužel to pak vyznívá nejen coby snaha ministra pro lidská práva zabývat se v první řadě tím, co trápí významné skupiny lidí, ale jako útok na ty, kteří zmíněné záležitosti za problém považují. Vypadá to, jako by se ministr Chvojka chtěl po nich vozit a oslovit voliče právě skrze to, že se proti nim a těmto z jeho pohledu bizarnostem vymezí. To by ovšem ministr pro lidská práva a rovné příležitosti dělat neměl.

Debata o tom, co vše patří mezi lidská práva, je legitimní. Význam tohoto pojmu se v čase mění, není provždy dané, co sem spadá a co už ne. Ministr, který má lidskoprávní oblast ve své gesci, by to měl určitým způsobem zohlednit a vyvažovat odborný a společenských konsensus na tomto poli. Je do určité míry na něm, jaká témata vyzdvihne a která upozadí, ale neměl by veřejně snižovat otázky, které sám nepovažuje za tak významné, a především by neměl útočit na ty, kteří o nich chtějí debatovat.

Sociálnědemokratické schůzky jako duhové pochody

Nejde ale jen o pánské a dámské záchody, celá záležitost je o to vážnější, že na brněnském sjezdu sociální demokracie zaznělo i to, kam dále může Chvojkův přístup vést. Slovenský premiér Robert Fico, který v Brně rovněž vystoupil, kritizoval představitele evropských sociálnědemokratických stran za to, že když přijedou na Slovensko, neptají se ho na to, co udělal pro lidi, ale na homosexuály a migranty.

Podle Fica musí být středobodem zájmu sociální demokracie především pracující člověk se svými starostmi a radostmi. Slovenský premiér výslovně uvedl, že setkání evropských představitelů sociálních demokracií nemohou vypadat jako duhové pochody. Premiér Fico tak jinými slovy řekl, že sociálnědemokratické strany by se neměly tak moc zastávat gayů a vyjadřovat jim podporu, protože si tím škodí.

Fico sice o této menšině mluvil na sjezdu ČSSD s respektem, zároveň však jasně naznačil, že když bude sociální demokracie takto orientované lidi viditelně podporovat, bude tím ztrácet. Vzhledem k tomu, jaký aplaus Fico v Brně sklidil, i k některým pozdějším reakcím sociálních demokratů na Facebooku, se zdá, že nemalá část ČSSD opravdu nechce být vnímaná jako strana, která akceptuje diskuzi o unisex záchodkách a genderově neutrálním jazyku a která fandí gayům a lesbám na pochodech hrdosti.

Liberální proud na okraji 

Nikdo sociální demokraty nenutí, aby se účastnili Prague Pride a pokud vím, vedení ČSSD tam skutečně nechodí. Něco jiného však je, když začnou proti sobě stavět gaye a pracující či duhové pochody a odbory. Podobné postoje svědčí o tom, že ČSSD se pomalu ale jistě posouvá ke straně konzervativní.

Sociální demokracie byla ve své polistopadové historii stranou různých proudů, po posledním sjezdu v Brně je však nad slunce jasnější, že liberální proud zde mizí před očima. Jako by i sociální demokraté, kteří do něj patřili, dostali strach a raději si dali bobříka mlčení anebo jako ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová mluví o tom, že lidé, co pracovat nechtějí, budou čím dál více odsouváni na okraj společnosti.

Opravdu si sociální demokraté přejí, aby se někteří občané ocitli na okraji společnosti? Nemělo by být hlavním úkolem sociální demokracie, aby nikdo na společenském okraji nebyl? A není to dokonce tak, že i mezi pracujícími a odboráři a odborářkami jsou gayové a lesby? A určitě i mezi horníky.