Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes -3°C Jasno

Slavná Munchova křičící postava inspirovala i smajlíka. Jenže ve skutečnosti nekřičí

Slavná Munchova křičící postava inspirovala i smajlíka. Jenže ve skutečnosti nekřičí
Postava na obraze Edvarda Muncha Výkřik ve skutečnosti křik slyší, sama nekřičí | zdroj: Profimedia

Všechno, co víme o nejslavnějším obraze Edvarda Muncha, je špatně. Postava na malbě, která se dokonce dočkala svého vlastního smajlíka, totiž vůbec nekřičí.

Expresionistický obraz, který se dočkal prvního – a nejslavnějšího – zpracování v roce 1893, zná snad každý. Norský malíř zachytil lysou postavu s otevřenými ústy a rukama přitisknutýma na uši na pozadí krajiny a rudého – krvavého nebe. Oficiálně dílo existuje ve třech verzích, z nichž dvě se v minulosti staly terčem profesionálních zlodějů umění.

Tolik v kostce ke známému obrazu s názvem Výkřik. Z postavy zachycené na obraze natolik sálá zoufalství, že se po více než sto let nikdo netroufal zpochybnit výklad spočívající v tom, že vyděšená osoba křičí. Až do teď.

Britské muzeum v Londýně totiž v rámci výstavy Edvard Munch: Love and Angst představilo vzácnou litografickou verzi díla, která předcházela kultovnímu obrazu z roku 1893. A autor sám v popisu na litografii mluví jasně: "Cítil jsem velký výkřik v přírodě." Cítil, tedy vnímal, slyšel, …

profimedia-0420718146 Nápis na málo známé litografii mluví jasně: "Cítil jsem velký výkřik v přírodě" | zdroj: Profimedia

"Tato velmi vzácná verze Výkřiku jasně dokazuje, že Munchovo nejznámější dílo zobrazuje osobu, která slyší 'výkřik', nikoli – jak stále lidé předpokládají – křičí," uvedla kurátorka výstavy Giulia Bartrumová.

Munch si o tom, co ho k vytvoření díla inspirovalo, napsal v roce 1892 do deníku následující:

"Šel jsem po cestě se dvěma přáteli – slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem – pocítil jsem nápor smutku – nebe se náhle změnilo v krvavou červeň. Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven – přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál – díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město – modročerný fjord a město – mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy – cítil jsem jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou."

"Nepochybuji o tom, že tato ikonická postava reaguje na vnější síly přírody. O čem se dá diskutovat, je to, zda tyto síly byly pro Muncha skutečné, nebo psychologické," prohlásila Bartrumová.

Mimochodem, původní německý název malby zněl "Der Schrei der Natur", tedy "Výkřik přírody". Jenže na to se také tak nějak pozapomnělo. Tak či tak zůstává ikonická postava a s ní 53. nejpoužívanější emoticon symbolem zoufalství…

Zdroje:
CNN, QUARTZ, Insider