• Nebyl jen jeden Salvador

Tou první zvláštností bezpochyby je, že se považoval za reinkarnaci svého zesnulého staršího bratra. Ten se navíc jmenoval úplně stejně. Salvador Dalí starší se narodil v roce 1901, v necelých dvou letech však podlehl žaludeční infekci. Salvador druhý pak přišel na svět devět měsíců po bráškově smrti. A přesvědčení o reinkarnaci pravděpodobně iniciovali už jeho rodiče!

Zesnulý sourozenec se v budoucnu objevoval i v Dalího dílech - jedno se přímo jmenuje Portrét mého mrtvého bratra.

• Příliš špatní na to, aby mě hodnotili?

Dalí patří také k těm umělcům, kteří nedokončili školu. Vyhodili ho, ovšem tak trochu na jeho vlastní žádost. Odmítl totiž složit závěrečnou zkoušku s prohlášením, že jeho vyučující nejsou schopni jej posuzovat.

A proč všechna ta komedie? Údajně proto, že Dalího otec prohlásil, že ho přestane finančně podporovat ve chvíli, kdy bude mít titul. Ovšem vzhledem k tomu, že potomek po tomto extempore titul neměl, hodlal odjet na pobyt do Paříže - s rodinnou dotací.

• Pěstitel nepřehlédnutelné image

Už za studií byl mladý Španěl nepřehlédnutelný a excentrický dandy. Nosil dlouhé vlasy i kabát, pumpky, vousy si upravoval do licousů. Zatímco toto období bylo inspirováno jedním z módních stylů 19. století, jeho přeslavný knír měl vzor v ještě starší historii. Podobný totiž nosil další slavný španělský malíř Diego Velázquez, žijící v 17. století.

• Trochu větší kočička

O desítky let později budil pozornost ostatně i Dalího domácí mazlíček. V 60. letech, už jako slavný umělec a muž v letech, totiž dostal ocelota stromového. A toto "koťátko" jménem Babou rozhodně nedržel doma pod zámkem, ale často a rád je venčil - a to i po luxusních restauracích. Z jedné na Manhattanu ostatně pochází příhoda, kdy přítomnost ocelota znepokojila jednu z návštěvnic, kterou se pak Dalí snažil upokojit slovy, že "Babou není nic jiného, než obyčejná kočička přemalovaná ve stylu op-art".

• Byl hluboce fascinován zeleninou?

Máte rádi květák? Pokud ano, mohli byste si s Dalím podat ruce. O jeho vztahu ke smaženému či upravenému "na mozeček" sice není nic známo, v roce 1955 však naplnil Rolls Royce mnoha kilogramy této pěkné zeleniny a převezl jej ze Španělska do Paříže. Ve městě nad Seinou při přednášce pro tisíce lidí následně prohlásil - že všechno končí květákem. O několik let později vysvětlil jednomu novináři, že byl fascinován jeho tvary. Ale je možné mu vůbec věřit?

• Co ho zaujalo na diktátorovi?

Dalí byl však také, podle svých slov, nepokrytě fascinován Hitlerem. Prohlašoval, že o něm sní, jako jiní muži sní o ženách, a propašovával ho také, více či méně, do některých svých obrazů. Ostatně jeden ze svých obrazů přímo nazval Hitler masturbuje. Dílo vzniklo až v 70. letech a (naštěstí) na něm není nic moc vidět.

• Nápad, který ho málem zabil

Zatímco kousek s květákem byl celkem nevinný, ve 30. letech Dalího jeden z jeho záměrů téměř připravil o život. Pro přednášku na surrealistické výstavě v Londýně se totiž oblékl do starého potápěčského skafandru. Bohužel si zřejmě neuvědomil, že nemá přívod vzduchu, a během přednášky se začal dusit. Zatímco většina posluchačů předpokládala, že se jedná o poněkud výstřední zpestření celé akce, několika lidem došlo, že tu asi něco nehraje, a jali se nebohého malíře ze smrtícího obleku vysvobozovat. Chybělo málo a Dalí by se zřejmě zařadil k lidem, kteří měli vskutku hlou... neobvyklý konec života.

• Jak by bylo s Dalím v kuchyni?

To, že se Dalí rozhodně nevyhýbal zakázkám pro komerční sféru (ostatně je například autorem loga Chupa Chups), je známo. Určitým překvapením však možná bylo, když v 70. letech vydal kuchařku Les Diners de Gala. To, že působila krutě neobvykle, už zřejmě překvapí méně. Některé recepty jsou poněkud starodávné a specifické, například ty na pečeného páva či žabí paštiku, jiné afrodiziakální a doprovázané Dalího - poněkud hambatými - ilustracemi.

Ač Dalí prohlásil, že jako dítě chtěl být kuchařem, s recepty mu (samo)zřejmě pomáhali a on celou extravagantní parádu vyšperkoval svým uměleckým rukopisem. Pozornost však vzbudil značnou. Zda by se vám něčím trefil do chuti, si ostatně můžete ověřit sami.

• Odchod za ženou jeho života

Půl století byla Dalímu po boku jeho žena, legendární Gala. O 10 let starší, rodilá Ruska a jeho největší životní múza i inspirátorka v životních rozhodnutích, včetně těch pracovních. Jejich vztah byl zvláštní, jak známo vůbec prý neměli sex, pro Dalího však zřejmě nebylo důležitějšího člověka.

Když roku 1982 zemřela, pokusil se několikrát o sebevraždu - a opět neobvyklými způsoby. Nejdřív prý přestal pít, aby se umořil dehydratací, později se pokusil rozdělat oheň ve své ložnici. Pokaždé ho zachránili. Za Galou nakonec odešel až o necelých sedm roků později, 23. ledna 1989. Zemřel na selhání srdce.