To, co "robot" i díky speciálnímu softwaru a zkušenostem restaurátora nedávno v Praze objevil pod vrchní vrstvou obrazu z roku 1888 se signaturou Vincent, muselo majitele (zahraniční sběratel žijící v Monaku zůstává v anonymitě) velmi potěšit.

"Našli jsme na spodní vrstvě skicu ženy, která, jak dokázalo naše pátrání v archivech, odpovídá aktu, jak jej kreslil Vincent van Gogh. Je to velká indicie pravosti. Falzifikátor by nejprve na staré plátno musel namalovat i spodní vrstvu ve stylu van Gogha," říká fyzik Josef Uher.

Cena za rentgenovou analýzu takového obrazu je zhruba 40 tisíc korun, ale pokud se pravost dosud neznámého obrazu Vincenta van Gogha i díky tomu potvrdí, půjde o výhodnou investici.

"Obraz už jednou byl v aukci s nabídkovou cenou v přepočtu asi za sedm milionů, pokud se potvrdí historie a autenticita, bude to v úplně jiných relacích. U van Gogha je spousta falzifikátů, proto panuje opatrnost až skepse, že by se našel dosud neznámý obraz, jehož je autorem. Skutečné originály se objevily dva za poslední desítky let," dodává restaurátor Jiří Lauterkranc, jehož zkušenosti dodávají robotické detekci expertní rozměr.

Platí to i naopak. Barevný rentgenový snímek s vysokým rozlišením dokáže restaurátorovi nabídnout dosud netušené rozměry díla.

"Nejde jen o skicu, která se na snímcích ukázala. Van Gogh byl známý tím, že používal již dříve použitá plátna; a materiál plátna, pigmenty i dodavatel odpovídají jeho době a napovídají pravosti," dodává Lauterkranc.

Obraz po analýze v Česku putoval z Prahy do van Goghova muzea v Amsterodamu. "Čeká se na jejich vyjádření. Naše práce byla dodat podklady a je velké množství indicií, že je to originál. Ale potvrzení na to mohou dát až odborné autority,“ říká ředitel společnosti InsightArt Jan Sohar.

Karty hraje voják s čepicí

V restaurátorské místnosti visí i další obrazy – od Emila Filly, Josefa Čapka či Jana Zrzavého. Majitelé měli díla dlouho pod zámkem, obrazy nebyl takzvaně v oběhu a rentgenová analýza má pro případ možného prodeje pomoci potvrdit jejich pravost. Experti InsightArtu si zde posvítili například i na obraz Edvarda Muncha.

Místnosti nyní dominuje stojan s velkým tmavým obrazem, na jehož opravě restaurátor právě pracuje. Jde o dílo z roku 1890 nazvané Hráči karet od malíře Jakuba Schikanedera.

Majitel jej už dříve nabízel v aukci za 3,4 milionu korun, ale nově se ukázalo, že mnohem zajímavější je jiná, původní malba schovaná pod vrchní vrstvou.

"Scéna je to stejná, jde o hráče karet, ale původní postava vojáka s čepicí – lodičkou na hlavě byla přemalovaná. Proč to tak bylo, i to je předmětem našeho zkoumání. Dohoda s majitelem je, že obraz dostane po restaurování svou původní podobu," říká restaurátor Jiří Lauterkranc.

"Jedná se o rodinný majetek rodiny z první republiky. Jedna z verzí je, že obraz byl takto přemalován, kvůli změně identity, záchraně před možnou konfiskací a podobně. Máme potvrzeno, že přemalba je nepůvodní, není ani moc kvalitní, postupně ji odstraňuji. Chceme, aby byl obraz v originální kondici," doplňuje.

Detektor do každé aukční síně

Podle odhadů americké CIA dosahuje celosvětový trh s falešným uměním zhruba šesti miliard dolarů (více než 120 miliard korun).

Projekt firmy, kterou Jan Sohar vede, je zatím poměrně mladý, ambice má ale velké. Cílem je, aby detektor vlastnily všechny významné světové galerie.

"Víme, že je problém s převážením obrazu, proto chceme vytvořit po světě partnerskou síť, která bude disponovat naší technologií," potvrzuje.

"Chtěli bychom, aby se v oboru stalo standardem využití naší detekce, aby to bylo součástí autentifikace obrazu a máme k tomu myslím dobře nakročeno. Zajímá se o nás například známá aukční síň Sotheby’s," říká Sohar.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky