Velikonoční svátky jsou časem volna, kdy se toho krom dodržování nejrůznějších tradic a zvyků dá dělat velká spousta. Jako třeba vyrazit si někam na výlet do přírody, která je právě v rozpuku. Pokud vám tedy zrovna přeje počasí. A pokud ne a venku není zrovna nejlíp, nebo se člověku jednoduše nikam chodit nechce, tak se můžete jednoduše inspirovat u evergreenu vánočních svátků a pustit si v klidu domova nějaký ten tematický film.

Ač by se na první pohled mohlo zdát, že velikonoční kinematografie toho nenabízí tolik oproti Vánocům, kdy jsou v kurzu nejrůznější zimní pohádky á la Popelka, rodinné komedie ve stylu Sám doma nebo specifické vánoční jízdy jako Smrtonosná past. Ovšem i na Velikonoce se toho najde spousta.

Velmi zajímavou skupinu představují především filmy točící se kolem křesťanského významu Velikonoc. Tedy snímky odkazující na ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, kterých existuje řada, a člověk nemusí být zrovna věřící, aby si je mohl užít. Naopak mnohé z nich si mezi některými křesťany vysloužily ostrou kritiku a nálepku rouhačských snímků.

Najdeme tu od všeho něco: od výpravných velkofilmů, snažících se převyprávět příběh co nejvěrněji Bibli, přes milé loutkové zpracování a originální vyprávění z pohledu jiných postav, až po černé a ulítlé komedie, kde se Ježíš například potýká se zombie apokalypsou. Prostě od všeho trochu a na své si přijde skoro každý.

Nestárnoucí klasika

Pokud máte slabost především pro starou klasiku, která se snaží držet Bible, na příběh o Ježíšovi se můžete podívat hned v několika zpracováních. Pro opravdové fajnšmekry je tu tak třeba přes dvě hodiny dlouhý černobílý a němý snímek z roku 1927 - Král králů. Dále se člověk může podívat na již mluvenou francouzskou Golgotu z roku 1935, která se konkrétně zaměřuje právě na poslední Ježíšovy dny. Za zmínku rovněž stojí i již barevný (ale stále přes dvě hodiny dlouhý) hollywoodský Král králů z roku 1961.

Trochu jiný pohled, a to konkrétně očima prefekta Piláta, pak nabízí další klasika - drama Pilát Pontský z roku 1962 s legendárním Jeanem Maraisem v hlavní roli.

Pan Pilát

Ostatně římský prefekt Judska a jeho role v příběhu Ježíše Krista byli zajímavým tématem pro více světových autorů. Za zmínku stojí především ruský spisovatel Michail Bulgakov a jeho známý román Mistr a Markétka, kde se část knihy točí právě kolem Piláta a procesu s Ježíšem, v románu vystupujícím pod hebrejskou verzí jména Ješua Ha-Nocri.

Bulgakov si zde s původním příběhem z Bible značně pohrává a do velké míry ho upravuje. Především právě římský prefekt se v jeho díle stává značně zajímavou rozpolcenou postavou, která má daleko k častým obrazům Piláta jako krutého diktátora. Podívat se tak o Velikonocích na nějakou tu adaptaci Mistra a Markétky není určitě špatný nápad, za pozornost stojí třeba opomíjené a předloze velmi věrné seriálové zpracování z roku 2005.

Další možnost pak je podívat se na povedenou československou inscenaci z roku 1991 - Pilát Pontský, onoho dne, která z Mistra a Markétky vyjmula čistě příběh prefekta a Ješui, jež si zde zahráli Luděk Munzar a Ondřej Vetchý.

Rouhačská podívaná

Mezi "ježíšovské" filmy jistě neodmyslitelně patří Poslední pokušení Krista, které v roce 1988 dle knihy Nikose Kazantzakise natočil režisér Martin Scorsese. Tento kontroverzní snímek byl mnohými křesťany hojně kritizován za údajné rouhání a ve své době vzbudil opravdu velké vášně. V Paříži bylo křesťanskými fundamentalisty na protest proti promítání dokonce podpáleno kino Espace Saint-Michel.

Příběh je specifický svým zpracováním postavy Ježíše. Ten zde nevystupuje jako dokonalý Syn boží, ale je značně rozervanou postavou, která silně pochybuje sama o sobě a o svém údělu. Během své cesty dělá řadu vážných lidských chyb a krom střetů s ďáblem musí bojovat především sám se sebou, než dojde ke svému cíli. Vedle něj tu vystupuje i originální zpracování Jidáše, který se místo klasické role zrádce stává prakticky Ježíšovým nejbližším přítelem.

Za svatokrádežný film pak býval označován i Život Briana, který je jistě dobře znám všem fanouškům britských komiků ze skupiny Monty Python. Ulítlá komedie o Brianovi, který měl to štěstí, že se narodil ve stejný den jako Ježíš a následně se z něj nedopatřením stal prorok, byla ve své době neprávem kritizována pro neúctu ke křesťanům. Ač je film, který je nabitý fůrou suchého britského humoru, spíše kritikou náboženského fanatismu než náboženství jako takového.

Hlášky z tohoto snímku, který se tematicky hodí jak na Vánoce, tak na Velikonoce, místy takřka zlidověly. Jestli máte rádi ulítlý britský humor, jsou Brianovy lapálie ideální volbou na zpestření svátků.

Zpívající Jidáš

A u lehce ulítlých věcí ještě zůstaneme. Velmi originální zpracování biblického příběhu nabízí muzikál známý i z českých divadel - Jesus Christ Superstar. Ten se dočkal hned dvou filmových zpracování: z roku 1973 a novějšího z roku 2000.

Obě verze jsou vizuálně laděné do sci-fi prostředí. Starší film se snaží působit v lehce postapokalyptickém duchu, kde ve zničeném pouštním světě pobíhají Římané a hipíci se samopaly, kdežto novější zpracování má dystopický nádech a Římané představují spíše kyberpunkové vojáky, jak vystřižené z orwellovského sci-fi. To vše pochopitelně doplněné o sérii rockových písní, především v podání Jidáše, který v příběhu figuruje jako vypravěč.

Loutky a animace

Pokud někdo dává přednost milým a výrazně klidnějším věcem a má slabost pro velmi líbivý vizuál, pak je dobrou volbou z ježíšovských filmů nepříliš známý ruský snímek Mistr zázraků. Ten nabízí klasický příběh v podání krásně zpracovaných loutek, místy doplněný i o další originální animované styly, kterými jsou vyprávěny například Ježíšova podobenství. Ideální podívaná jak pro děti, tak pro dospělé.

Animovaných děl zpracovávajících toto téma pochopitelně existuje více. Za zmínku stojí třeba značně drsné krátkometrážni anime My Last Day, které pojímá umučení Krista z pohledu jednoho ze zločinců, který byl s Ježíšem ukřižován. V tomto případě se ale rozhodně nejedná o podívanou pro děti, protože je doslova plná krve, hezky ve stylu japonských animáků.

Parodie jak noha

Další spoustu krve, ale také spoustu černého humoru, pak člověk najde v krátkometrážním španělském snímku Pěst Ježíšova, který se veze na oblibě profláklých zombie filmů. Vlastně se jedná o jednoduchou parodii jak na biblický příběh, tak na zombie žánr. Pokud vás láká kvalitní bizár a chcete vidět Ježíše Krista, jak vyzbrojen rybami a křížem zatočí se záplavou zombíků, je to určitě dobrá volba.

V podobně ulítlém duchu vznikl také v rámci komediálního pořadu Saturday Night Live krátký falešný trailer na neexistující film Djesus Uncrossed parodující tvorbu kultovního režiséra Quentina Tarantina, především pak Nespoutaného Djanga.

Hlavní roli Ježíše si v něm střihnul Christoph Waltz, známý především díky svým rolím v Tarantinových filmech. Velká škoda, že se tohoto filmu, kde naštvaný Ježíš vyleze z hrobu a s pomocí pořádného palebného arzenálu se rozhodne vypořádat se všemi nepřáteli, nikdy nedočkáme. Byla by to moc krásná ulítlá komedie.