Poe se narodil 19. ledna 1809 v americkém Bostonu. O rodiče, kteří působili v herecké branži, přišel velice brzy. Otec alkoholik opustil rodinu už v roce 1810 a Edgarova matka krátce nato podlehla tuberkulóze. Chlapec vyrostl v rodině Allanových, po nichž získal své druhé jméno, ačkoliv jej nikdy oficiálně neadoptovali.

Část svého dětství strávil s rodinou v Anglii a Skotsku, což ovlivnilo i jeho budoucí tvorbu. V roce 1820 se však vrátili do amerického Richmondu. Jeho platonickou láskou se prý v pubertě stala matka jednoho z jeho přátel, Jane Stith Stanardová. Zemřela, když mu bylo 15, což ho dost zasáhlo. Báseň Heleně prý věnoval právě jí.

Edgar se pak v Richmondu jako velice mladý také tajně zasnoubil s tehdy teprve patnáctiletou Sarah Elmirou Roysterovou a nastoupil na Univerzitu ve Virginii. Studoval jazyky, ovšem krátce, neboť upadl do dluhů z karbanu, a Allanovi mu nakonec zřejmě dali najevo, že adoptivního syna za takových podmínek podporovat nebudou. Studiím dal tedy vale.

Zpátky se nevrátil. Sarah, jejíž rodina Edgara jako ideální partii prý vskutku neviděla, se provdala do dobře zajištěné rodiny a získala solidní společenský status. Poe tedy vyrazil do Bostonu. Protloukal se tam jako úředník a redaktor pod pseudonymem Henri Le Rennet.

Ani to ho nicméně neuživilo, tudíž si opět pozměnil jméno, přidal si k věku čtyři roky a přihlásil se do armády. Po dvou letech a smrti své pěstounské matky se ze služby s pomocí nevlastního otce vyvázal a nastoupil na slavnou vojenskou akademii West Point. Ani tam se však dlouho neohřál. Už v roce 1831 znovu změnil dráhu, tentokrát se přestěhoval do New Yorku. V té době vydal, s pomocí kadetů, s nimiž se ve West Pointu seznámil, třetí sbírku básní, na větší úspěchy si však musel ještě počkat.

Velmi mladá manželka

Serióznější pokusy o psaní a obrat k próze nicméně Poe učinil právě počátkem 30. let. V roce 1833 vyhrál literární soutěž s povídkou Rukopis nalezený v láhvi. Díky tomu byl doporučen majiteli richmondského periodika Southern Literary Messenger a získal zaměstnání. Jenže odtud dostal padáka za opilost. Později sice slíbil, že začne sekat latinu a mohl zpět, problémy s alkoholem ho nicméně provázely po celý zbytek života.

V té době se také oženil. Virginia Clemmová byla jeho sestřenice - mladší o mnoho let. Když se v roce 1837 brali, bylo jí necelých 14 a tvrdili prý, že nevěsta je už jednadvacetiletá. Mimochodem - navzdory jeho nejslavnějším, poněkud morousovitým zobrazením byl podle dobových svědectví Poe celkem fešák, určitým způsobem okouzlující. A po většinu svého dospělého života měl také hladce oholenou tvář, a nikoliv svůj slavný knír. Říká se, že navzdory své složité povaze manželku velmi miloval.

Za života se Poe nejvíc proslavil právě jako redaktor a kritik, svými díly však také získal jistou pozornost - například povídkou Zlatý brouk z roku 1843. Rychlého úspěchu se pak o dvě léta později dočkala ponurá báseň Havran. Dílo, které vydal pod vlastním jménem, se stalo tak populární, že jej dokonce využívali i v reklamě a vznikla na něj také řada parodií - pojmenovaných například "Krocan" nebo "Sova". Jednu z nich si prý přečetl i Abraham Lincoln a zaujala ho tak, že se skrze ní dostal k originálu. Spisovatele poznávali lidé na ulici a velkým zážitkem bývala prý i jeho autorská čtení.

Za průkopníka detektivního žánru je pak považován díky povídce Vražda v ulici Morgue, kterou napsal na sklonku 30. let.

Poe psal nicméně nejen detektivní příběhy a gotické horory, ale i humorné a ironické skeče, uměl vyhovět dobovému vkusu a zároveň mají některá jeho díla nadčasovou hodnotu. Ke konci života pak svému psaní přidal i pseudovědecké prvky.

I přes jisté úspěchy se však po celý svůj dospělý život potýkal s finančními potížemi. Když vydal Havrana, byla navíc jeho žena už několik let smrtelně nemocná - stejně jako jeho matka trpěla tuberkulózou. Zemřela v roce 1847, v pouhých 24 letech.

Umíral na chodníku

Rok nato odjel Poe do Rhode Island, kde se zasnoubil s básnířkou Sarah Helen Whitmanovou. Ovšem vztah se nakonec rozpadl - i kvůli jeho pití a problematickému chování.

Nakonec se dal dohromady se svou první velkou láskou, v té době už léta ovdovělou Sarah. Ani tentokrát se však po zasnoubení nevzali. Nedlouho nato, 3. října 1849, našli Poea v deliriu na jedné z baltimorských ulic. Odvezli jej do nemocnice, kde o čtyři dny později zemřel. Nikdy nebyl schopen vysvětlit, co přesně se mu stalo, a dodnes je to záhadou.

Sarah Sheltonová, rozená Roysterová, jej přežila o 40 let.

Krátce po spisovatelově smrti vyšla smyšlená biografie od jednoho z jeho rivalů, literárního kritika Rufuse Wilmota Griswolda, který Poea dost očernil. Právě odsud pravděpodobně pochází fáma, že Poe, byť alkoholik, byl také drogově závislý. Lidé, kteří nebožtíka znali, biografii odsuzovali, přesto se stala poměrně známou.

Ani osobní zášť nicméně nezabránila tomu, aby se Poe nakonec stal populárním po celém světě. Byl prvním americkým autorem, který ovlivnil i evropskou literaturu, a dodnes je mnohé jeho věci radost číst.