Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi, a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Putin dnes ve Volgogradu, který se v dobách SSSR několik desetiletí jmenoval Stalingrad, srovnával boj Ruska proti Ukrajině, kterou v její současné obraně proti ruské agresi podporují mimo jiné dodávkami zbraní západní spojenci, s vítězstvím Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. „Znovu nás ohrožují německými tanky - leopard - s kříži na palubě, a znovu se chystají bojovat s Ruskem na ukrajinské zemi,“ prohlásil dnes Putin, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko opět zvítězí.

„Ideologie nacismu ve své moderní podobě, ve svém moderním projevu, opět vytváří přímé hrozby pro bezpečnost naší země,“ tvrdil dále šéf Kremlu. Moskva dlouhodobě odůvodňuje svou válku proti sousední zemi potřebou její „denacifikace“ navzdory faktu, že v čele Ukrajiny stojí prezident židovského původu a krajní pravice - soudě podle výsledků posledních voleb - sehrává v ukrajinské politice jen okrajovou roli. Podle Kyjeva Rusko vede genocidní válku a ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

„Ti, kdo zatahují evropské země včetně Německa do nové války s Ruskem a očekávají, že nad Ruskem zvítězí na bojišti, zřejmě nechápou, že moderní válka s Ruskem pro ně bude zcela jiná. Neposíláme k jejich hranicím naše tanky, ale máme, jak odpovědět, a neskončí to použitím obrněných vozidel,“ řekl Putin.

Některá média, jako server The Moscow Times, jeho slova interpretovala jako narážku na ruské jaderné zbraně. Agentura Reuters je vyložila tak, že Putin - nikoliv poprvé - řekl, že je připraven použít celý ruský arzenál, mezi který patří i jaderné zbraně. Stanice BBC Putinova slova popsala jako neurčitou pohrůžku eskalací konfliktu a podotkla, že šéf Kremlu to tentokrát učinil bez toho, aby se přímo pustil do debaty o jaderných zbraních.

Bitva u Stalingradu je považována za jednu z rozhodujících bitev ve druhé světové válce. Boje, které se odehrávaly od srpna 1942 do února 1943, jsou rovněž považovány za nejkrvavější bitvu druhé světové války. Boje u Stalingradu připravily o život až dva miliony vojáků a civilistů. Většina města se před tamní kapitulací nacistických vojsk 2. února 1943 proměnila v trosky. Sovětské vítězství zvrátilo průběh války a bitva zůstává v moderním Rusku předmětem hrdosti, přičemž je vychvalována jako ukázka vojenské síly a morální převahy.

Rusko si 80. výročí vítězství v bitvě připomíná v době, kdy se Moskva snaží zintenzivnit svou vojenskou agresi na Ukrajině, kde čelí houževnatému odporu tamních obránců. Od loňského února, kdy Putin vyslal na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, se ruští činitelé snaží najít paralely s druhou světovou válkou a bojem proti nacistům. Ukrajina, která tehdy byla součástí Sovětského svazu a zažila kvůli nacistickému vpádu utrpení a devastaci, tyto paralely odmítá a obviňuje Rusko z imperiální dobyvačné války.