Vojenská pomoc spojenců Kyjeva se od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu stupňuje; země nejdříve dodávaly jen munici, ruční zbraně a vojenské vybavení. Nyní, po necelém roce od začátku války, oznámily Německo, Británie, USA a další země dodávky moderních tanků na Ukrajinu. Jako další požaduje Ukrajina západní stíhačky, které Kyjev vzhledem k ruské vzdušné převaze považuje za nezbytné. Jejich dodání vyloučil americký prezident Joe Biden a ani britský ministr obrany Ben Wallace to v tuto chvíli nepovažuje za správné. Poměrně otevřeně se k věci naopak staví francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten nicméně dodal, že Varšava bude jednat v koordinaci se svými spojenci v NATO.

„Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ řekl Petr Pavel stanici Deutsche Welle (DW). Zároveň upozornil, že dodávky letadel jsou z pohledu logistiky náročným podnikem, který zabere alespoň půl roku příprav.

„Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to v našem bytostném zájmu. Když zastavíme vojenskou pomoc, Rusko by zřejmě zvítězilo a byla by to také naše porážka,“ dodal Pavel.

Podporu zbrojním dodávkám Kyjevu vyjádřil Pavel i v rozhovoru se stanicí BBC. Ukrajina si podle něj zaslouží stát se po konci války s Ruskem členem NATO. Podle Pavla bude Ukrajina „morálně i prakticky připravena“ vstoupit do NATO a její armáda bude mít pravděpodobně největší bojové zkušenosti v Evropě.

Na dotaz DW, jakým způsobem nejlépe čelit populismu, Pavel odpověděl, že poukazováním na fakta a skutečná řešení a také důsledným informováním veřejnosti nejen o příjemných věcech, ale i o těch méně příjemných. „Být spravedlivý ve všem, co děláte, popisovat obraz situace ve skutečných barvách. Malování věcí na růžovo se dobře poslouchá, ale nevede k efektům, které potřebujeme,“ uvedl Pavel s tím, že tento přístup, soudě podle výsledků voleb, očekává také většina české společnosti.

Spojenci by měli v podpoře Ukrajině projevit víc odvahy, řekl Pavel AFP

V rozhovoru s francouzskou agenturou AFP Pavel řekl, že spojenci by měli při podpoře Ukrajiny projevit více odvahy. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina podle Pavla měla stát členem Severoatlantické aliance (NATO) i Evropské unie.

„Pokud jde o konvenční zbraně, pak skutečně nevidím žádný důvod k limitům. Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího rozsahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl Pavel. V souvislosti s aktuální diskusí o možných dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu tak souhlasil s postojem Polska, podle kterého to věc dává smysl, pokud se na ní shodne celé NATO.

Pavel v rozhovoru zopakoval, že Ukrajina by se po skončení války a odchodu ruských vojsk měla stát členem NATO i EU. „Pak už to bude jen otázkou politické vůle, protože z hlediska shody v hodnotách, v dlouhodobých strategických zájmech a z hlediska technické interoperability mezi armádami NATO a Ukrajiny už Ukrajina splnila podmínky,“ řekl Pavel a k členství v NATO dodal, že „ukrajinská armáda bude s ohledem na probíhající konflikt tou nejzkušenější a nejpřipravenější armádou v Evropě“.

Konflikt na Ukrajině může podle Pavla skončit jedině tím, že Rusko opustí ukrajinské území, dojde k mírovým jednáním, nápravě škod a poté i k poválečné obnově země a „v rámci práva dojde i k vyšetření válečných zločinů“.

K fyzickému ukončení bojů mohou nicméně podle Pavla partneři Kyjeva přispět jen pokračováním vojenské pomoci a tím, že budou „velmi důslední v uplatňování sankcí proti Rusku“.

„Jedině takto soustředěným úsilím si Rusko může uvědomit, že jednalo v rozporu s normami a že v civilizovaném světě 21. století ani velká země jako Rusko nemůže ve svém konání ignorovat normy fungování světového společenství,“ dodal Pavel.