Pravidlo 5 vteřin, které vám změní život: Jak oklamat vlastní mozek a skoncovat s leností

Příroda se probouzí, okna září světlem od brzkého rána, ale na tom vůbec nezáleží, když máte pocit, že vám na rukou i nohou narostly okovy. Víte sice úplně přesně, co je potřeba udělat, ale nechce se vám tak moc, že by se ona nechuť dala pomalu fyzicky nahmatat. 

Mohli bychom nad tím mávnout rukou a označit to za prostou lenost, ale je důležité si uvědomit, že prokrastinace je do jisté míry obraný mechanismus mozku, který má svůj prapůvod v pravěké snaze o přežití. A cesta k oklamání vlastní hlavy je překvapivě jednoduchá. Odpočítejte si pět vteřin. 5 - 4 - 3 - 2 - 1. A jakmile dojdete na nulu, musíte fyzicky vyrazit do akce.

Možná si teď klepete na čelo, co to je za nesmysl. Ale pozor, ačkoliv se to zdá až moc jednoduše, funguje to. Má to totiž psychologické podklady.

1. Vzhůru nefunguje

Když budete počítat nahoru, tedy pět a výš, nic se nestane. Chybí totiž ona pocitová bariéra, nula, která značí konec cesty, po níž už pak musíte něco dělat. 

Rituál podle neurovědeckých studií pomůže vyrazit do akce dřív, než mozek začne v obraně doručovat argumenty, proč to nedělat.

2. Zvyk jako prolomení smyčky

Mozek se automaticky snaží přejít k něčemu příjemnějšímu, aby se vyhnul stresu z náročného úkolu. Daleko raději bude sám sebe sabotovat, než aby se vás nechal potýkat s nepředvídatelným "nebezpečím" náročné práce.

To je právě onen původ z pravěku: Mozek má hluboce zakořeněnou preferenci známého před neznámým. A že kvůli tomu neuklidíte nebo nestihnete zakázku, to je vašemu paleolitickému pudu srdečně jedno.

Jinak řečeno, neprokrastinujeme kvůli lenosti, ale kvůli tomu, že se mozek snaží vyhnout negativním emocím, jak potvrzuje studie.

Když si ale navyknete odpočítat pět vteřin a pak opravdu začít pracovat, vytvoříte si postupně nový zvyk, který nabourá onu pravěkou prokrastinační smyčku.

3. Programování vlastního mozku

Návyk je uložen jako vzorec. K rozbití návyku musíte aktivovat vědomé rozhodování, a přesně to se děje při odpočtu. Vlastní hlavu totiž programujete jak pomocí logických spojek: Pokud se stane něco, pak udělám něco. V tomto případě "pokud přijde nula, pracuji". 

Podle výzkumů to dramaticky zvyšuje úspěšnost dosažení cíle.

4. Věřte si

A na závěr snad možná nejdůležitější aspekt. Psychologové už se dávno shodují, že sebedůvěra a víra ve vlastní schopnosti opravdu reálně ovlivňuje skutečné výsledky. 

Jinak řečeno: Když uvěříte, že odpočítáte pět vteřin a půjdete na to, opravdu se to stane. Ano, je to až tak jednoduché.

Pravidlo 5 vteřin není žádné psychologické vúdú, je to pouhý nástroj ke kočírování vlastních biologických tendencí. Prokrastinace totiž opravdu není tak úplně vaše vina, ale to neznamená, že s ní nemůžete jednoduše zatočit. Konec výmluv, proč bude lepší něco odložit nebo neudělat, psychologický proces se smršťuje na velesnadné: 5 - 4 - 3 - 2 - 1 - jdu na to.