mozek

Lidská paměť není neměnný archiv. Vědci zjišťují, že bolestivé vzpomínky lze během krátkého okamžiku znovu otevřít a oslabit jejich emocionální sílu, aniž by člověk zapomněl, co se mu stalo.

Když vám do české věty skočí anglické slovo, nemusí to být chyba. Nový výzkum naznačuje, že mozek lidí ovládajících více jazyků používá jeden mimořádně pružný gramatický systém.

Známe to všichni. Přijedete do krásného hotelu nebo na návštěvu k příbuzným, lehnete si do čistých peřin, ale místo hlubokého odpočinku se celou noc jen neklidně převalujete. Každé vrznutí podlahy vás probudí a ráno se cítíte, jako byste spali jen napůl.

Déjà vu zažije během života většina lidí, přesto vědci dodnes zcela nerozumějí tomu, proč vzniká. Nejnovější poznatky z neurovědy ale naznačují, že nejde o chybu paměti ani nic nadpřirozeného. Naopak může být známkou toho, že náš mozek funguje přesně tak, jak

Většina lidí to bere jako nevinné ulevování od stresu. Jenže vědci zjistili, že každé postěžování spouští v mozku odměňovací systém a může vytvořit návyk, který postupně mění způsob našeho myšlení. Kdy se z obyčejného reptání stává problém a jak z něj ven?

Hudba jako barevný ohňostroj, čísla s vlastní chutí nebo kalendář v podobě obří spirály. Synestézie je fascinující zvláštnost mozku, kterou mají stovky milionů lidí po celém světě — včetně slavných hudebníků, malířů a spisovatelů. Vědci dodnes přesně nevědí, proč někteří lidé doslova slyší barvy a vidí zvuky.

Demence se v mozku tiše vyvíjí celá desetiletí. Vědci nyní potvrzují, že právě návyky osvojené ve středním věku mají největší kumulativní účinek na zachování intelektuálních schopností až do pozdního stáří.

Mozek jako ovladač a myšlenka jako pohyb. Čína schválila první komerční implantát, který může vrátit ochrnutým lidem kontrolu nad rukama a odstartovat novou éru propojení člověka s technologií.