mozek

Moderní věda potvrzuje staré pravidlo: všechno je v hlavě. Vědci objevili neurony, které doslova „přepínají“ naše tělo do režimu vyšší vytrvalosti. Proč je pro vaši formu důležitější nervová aktivita než počet zvednutých kilogramů?

Když slyšíme slovo čokoláda, většině z nás se vybaví sladká dobrota, kterou si dopřáváme spíše „na potěšení“. Jenže podle nejnovějších vědeckých studií se může obyčejná tabulka tmavé čokolády stát mnohem víc než jen dezertem po večeři 

Všeho s mírou, říká se. A platí to i o sledování zločinů a kriminálníků v televizních seriálech.

Dva až tři šálky kávy denně mohou podle rozsáhlé americké studie souviset s nižším rizikem demence a pomalejším úbytkem paměti. Vědci sledovali více než 130 tisíc lidí po dobu čtyř desetiletí a naznačují, že kofein může být jedním z faktorů, které pomáhají udržet mozek déle v kondici.

Proč nedokážete odložit telefon, i když vás obsah na displeji už dávno nebaví? Odpověď leží v náhodných odměnách a evolučním nastavení našeho mozku. Přečtěte si, jak dopamin reaguje na nečekaný úspěch a proč nás evoluce naprogramovala tak, abychom raději klovali do prázdných tlačítek, než abychom si užívali přítomný okamžik.

Každý rok si je sbíráme na horách, dáváme je do jogurtu nebo je mixujeme do smoothie, přesto borůvky nejsou jen chutnou letní sladkostí. Jsou to malé, modré „zážitkové bomby“ zdraví, které dokážou v těle nastartovat změny, jež pocítíte mnohem dřív, než byste čekali.

Smrt jako definitivní konec možná není tak neotřesitelná jistota, jak jsme si mysleli. Část neurovědců dnes vážně zvažuje možnost uchování lidského mozku tak, aby bylo jednou možné zachránit paměť, identitu i vědomí. Mladý vědec Ariel Zeleznikow-Johnston tvrdí, že technologie k tomu už existují – a že budoucnost může nabídnout druhou šanci těm, kteří si dokážou koupit čas.

Každá část mozku je nastavená k jiné rychlosti zpracování informací. Problém přichází, když je má pak mozek sjednotit dohromady.