Poslední velký zápas Miloše Zemana: Porazí své ego, své soupeře nebo ani jedno?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Miloš Zeman tento týden oznámí, zda bude znovu kandidovat na prezidenta. Jaká jsou hlavní rizika, kterým v případě obhajoby čelí? A proč hrozí, že bude zneužit svými spolupracovníky a namísto druhého mandátu svoji kariéru ukončí prohrou?

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman,zdroj: Václav Šlauf / MAFRA / Profimedia

Prezident Miloš Zeman se chystá ve čtvrtek svým příznivcům a následně v pátek široké veřejnosti oznámit, zda se pokusí obhájit svůj prezidentský mandát. Málokdo pochybuje, zda hlava státu do další volby půjde.

Zeman se snaží demonstrovat, že je v dobré kondici. Regiony objíždí ostošest i na běžky stoupne, ve sněmovně promlouvá, kdepak vetchý stařík, který se sotva drží na nohou.

Do prezidentské kuchyně nevidíme, není to tak dávno, co z Hradu unikaly skoro až děsuplné zprávy o tom, v jakém zdravotním stavu se prezident nachází. Mnohé spekulace také spustilo rozpuštění lékařského konzilia, které mělo o zdraví hlavy státu pečovat. Nyní se ovšem zdá, že se prezidentovi vrátily síly nebo by alespoň rád o tom občany přesvědčil.

Přesto zbývá ještě malá šance, že Zeman oznámí, že svůj mandát dokončí a následně zamíří do zaslouženého důchodu a prezidentský souboj přenechá mladším. Prezidentovi je 72 let, v září mu bude 73, jeho zdravotní stav však působí dojmem lidí o deset, patnáct let starších.

Zemana trápí neuropatie dolních končetin a cukrovka, která si žádá pravidelný režim a dodržování přesně daných pravidel. Pokud jich dotyčný nedbá, mohou nastat vážné zdravotní komplikace. Z informací, které o prezidentově zdraví máme, lze také usuzovat na křehkost jeho organizmu. Každá chřipka či pád a následné hojení pak může mít mnohem závažnější dopady a průvodní jevy než u někoho mladšího a zdravého.

Nedat se vyhecovat

Kdyby se Zeman rozhodl už znovu nekandidovat, odešel by z politického výsluní jako člověk, který měl velmi vysokou šanci svůj mandát obhájit, přesto ji však velkoryse přenechal jiným. Dal by tím najevo, že dokáže kriticky zhodnotit své možnosti a síly, nemá potřebu si cokoli dokazovat, má od sebe patřičný odstup a nenechá, aby s ním mávalo jeho vlastní ego. Byla by to známka toho, že se nedal vyhecovat pochlebovači a svými spolupracovníky, v jejichž zájmu samozřejmě je, aby byl prezidentem i podruhé.

Otázka zní, zda je další prezidentská kandidatura i v zájmu samotného Miloše Zemana. Jeho fotografie na běžkách, kde strnule stojí a pár metrů od něj vidíme automobil a přihlížejícího bodyguarda, působila směšně. Snímek, kterému se leckdo poškleboval, je předzvěstí toho, co Miloši Zemanovi hrozí. Snadno se může stát směšný tím, jak hloupě a okatě se snaží zakrýt věc, která je očividná.

Zemanovi příznivci a kolegové, kteří ho přemlouvají, aby znovu kandidoval, nemají ve skutečnosti co ztratit. Všechno riziko je na Zemanovi. To on ze sebe může udělat směšného panáka a prokázat, že ztratil i zbytky své soudnosti. Pokud by prezidentské volby nakonec prohrál (dokonce i to se může stát), odešel jako poražený a zlomený muž zpátky na Vysočinu do své tvrze, ponese si tíhu své prohry sám.

Všichni ti, kteří ho vynášeli do nebes a podkuřovali mu, na něj velmi rychle zapomenou a budou si hledět sebe a svého prospěchu jako doposud, jen v jejich propočtech už nebude figurovat Miloš Zeman. Tohle vše by měl prezident zvážit a realisticky zhodnotit, čemu všemu se případnou obhajobou svého mandátu vystavuje, ať už po zdravotní stránce, ale i co se týče své autority a odkazu.

Tvrdý náraz

Pokud by navzdory všeobecným očekáváním a hlasům z jeho okolí zvolen nebyl, byl by to pro něj velký šok a tvrdý náraz. Z politického velikána by se stal někým, koho postihla porážka o to větší, jak moc by věřil ve svůj úspěch. Následný pokles mediálního zájmu, přízně jeho sympatizantů a radost jeho protivníků by byla dalším otřesem.

Byl by politikem, který by svoji kariéru ukončil nezdarem, ačkoli zpočátku měl více než pěkné vyhlídky na vítězství. Taková kaňka mění vyznění celého jeho politického působení a pokud by prohru neunesl a nepočínal si důstojně, může zanechat hořkou pachuť i u té části společnosti, která mu původně byla nakloněná.

Přitom Zemanova porážka v prezidentském klání může nabrat nečekaně rychlý spád a v očích Miloše Zemana může být spojená s podobným podrazem jako jeho prohra v nepřímé prezidentské volbě v roce 2003.

Zeman dělá mnohé proto, aby si zavázal ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Podal podnět k Ústavnímu soudu ohledně novely zákona o střetu zájmů tzv. lex Babiš, Babiše také vychvaloval za přebytkový rozpočet a dokonce žertem zmínil Nobelovu cenu za ekonomii, kterou by si podle něj ministr financí zasloužil, zkrátka snaží se nevynechat jedinou příležitost, jak dát předsedovi ANO najevo, že je jeho spojenec.

Andrej Babiš toho obratně využívá, "dary" posílané prezidentem přijímá, ale sám nic neslibuje a kolem prezidentské volby a případného kandidáta hnutí ANO mlží a mlží. S rozhodnutím se nespěchá, hovoří se o vnitrostranickém referendu, potenciální uchazeč za ANO Martin Stropnický lavíruje, do poloviny roku času dost.

U Andreje Babiše ani hnutí ANO není možné vysledovat jasnou vůli postavit vlastního kandidáta. Miloše Zemana to může konejšit, Andrej Babiš je mocný spojenec, společně mohou tvořit velký tandem: Zeman na Hradě a Babiš ve Strakově akademii.

Starý pán 

Představě, že Andrej je kamarád, propadli mnozí. Bohumír Rada, kterému Babiš vypálil pole, ví své. Sedlák popisoval, jak za ním nejprve Babiš jezdil, byl samá pozornost a když dosáhl svého, šly ohledy stranou a Radova pole se stala jeho kořistí. To je verze sedláka Rady. Uvidíme, zda Zeman nebude časem vyprávět něco podobného.

Říká se, že Gustáv Husák se cítil na konci osmdesátých let na Pražském hradě osamělý. Miloš Zeman je obklopen mnoha lidmi, kteří se v přítomnosti prezidenta jen telelí a mohou se přetrhnout, aby mu dali najevo svoji náklonost. Opravdu jim na Miloši Zemanovi záleží? Prezident Zeman je chytrý a mazaný, stejně tak je to ale starý pán se svými slabostmi a pošetilostmi, který si zakládá na svém úsudku a důvtipu a v tom je i jeho největší slabina.

Člověku, co se rád kouká do zrcadla, jich stačí pár podstrčit do výhledu a za chvíli se vybourá. Hlavě státu to nepřejme. Zaslouží si lepší osud. Snad se ohledně své prezidentské obhajoby Miloš Zeman rozhodne skutečně podle toho, na co se sám cítí, ať to znamená cokoli a nenechá se využít těmi, kteří mu šplhají po zádech, ovšem na jeho hřbet nedbají.


Tagy: Česko domácí ANO 2011 hnutí Ano český prezident česká politika

Zdroje: Vlastní