Jakmile podatelna Ústavního soudu prezidentův návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se jím bude zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Podle Zemana je norma v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.

Pan prezident předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení jednotlivých ustanovení zákona o střetu zájmů. Více zde: https://t.co/BCTuCHZMGN

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 14. února 2017

Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.

Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích.

Koncern zaměstnává zhruba 34 000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.

Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.

Lex Babiš napadnou u Ústavního soudu i poslanci ANO, přidali se i tři z Úsvitu

Vedle Zemana se obrátí na Ústavní soud kvůli zákonu také poslanci hnutí ANO. Návrh by chtěli podat příští týden. "V tuto chvíli je návrh připravený, předpokládám podání příští týden," uvedl místopředseda Sněmovny a frakce hnutí Radek Vondráček. Podnět podle něj podepsalo 42 poslanců, z toho tři z klubu Úsvitu. Počet podpisů je dostatečný, pod návrh Ústavnímu soudu se musí podepsat nejméně 40 poslanců.

Hnutí ANO podobně jako prezident Zeman tvrdí, že části novely zákona o střetu zájmů jsou protiústavní. Podnět zatím směřuje vůči ustanovením, které zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám, k dotacím a k investičním pobídkám a které omezují vlastnictví některých médií.

Vondráček uvedl, že jeden z právních rozborů ukazuje na vady v procesu přijímání novely. Je nakonec možné, že skupina poslanců ji napadne jako celek. "Rozsah napadení určujeme návrhem. Definitivně bychom se rozhodli příští týden. Primárně nám jde samozřejmě o lex Babiš," dodal.

Zeman napadl novelu kvůli spojenectví s Babišem, soudí Kalousek

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek je přesvědčen o tom, že lex Babiš je v souladu s ústavou. Motivem prezidenta Zemana pro jeho napadení u Ústavního soudu je podle jeho názoru spojenectví mezi hlavou státu a Babišem. "Partnerství moci znamená někdy mnohem víc než partnerství z lásky," řekl novinářům Kalousek. Zdůraznil ale také, že konečné rozhodnutí o souladu sporných částí novely o střetu zájmů s ústavou je na Ústavním soudu, a rovněž to, že prezident má právo podnět dát.

Zeman už dřív novelu o střetu zájmů vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala. Normu v lednu potvrdilo 129 ze 185 přítomných poslanců. Proti bylo 49 poslanců, zejména za hnutí ANO a za hnutí Svoboda a přímá demokracie. Členové za Úsvit se hlasování zdrželi.