Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes 6°C Polojasno

Pár náhrobků a tisíce protestních podpisů. Židovská historie paralyzuje Prostějov

Pár náhrobků a tisíce protestních podpisů. Židovská historie paralyzuje Prostějov
Setkání rabínů u příležitosti 200. výročí úmrtí vrchního prostějovského rabína Horowitze proběhlo u hrobu na Studentské ulici v Prostějově. Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Plánovaný návrat několika náhrobků na starý židovský hřbitov v Prostějově vzbudil reakce, jaké by asi nikdo nečekal. Petice s několika tisíci podpisy, desítky nenávistných komentářů, vlna antisemitismu u části místních obyvatel a zmatené postoje vedení města. Teď se však snaží radnice dospět s americkými Židy k dohodě. Za účasti "mediátora" Vladimíra Špidly.

Na úvod malá rekapitulace. Lidé z dobročinné židovské nadace Kolel Damesek Eliezer začali shromažďovat náhrobky, které byly kdysi umístěny na starém židovském hřbitově v Prostějově.

Hřbitov byl za Protektorátu zlikvidován a náhrobky z něj posloužily jako dlažba či stavební materiál. Majitelé některých z nich se ozvali a sami nabídli, že se jich vzdají a nebudou chodit do kurníku po náhrobku zemřelého Žida.

Tak vznikl plán vrátit náhrobky na jejich původní místo, kde je dnes park u přilehlé školy. Proti tomu se ale ostře vzbouřila část místních občanů, která dala dohromady petici. Veřejnou debatu doprovázejí nenávistné komentáře na sociálních sítích.

Bezradní prostějovští radní

Prostějovští politici tak nemají úplně jednoduchý úkol. Na jednu stranu je zde požadavek více než tří tisíc občanů, kteří odmítají jakékoliv zásahy do vzhledu místa směřující ke zvýšení piety zde pohřbených. Na straně druhé je americká židovská nadace a oprávněný tlak médií proti případnému antisemitismu. A mezi těmito stranami politici balancují.

Požadavky amerických Židů přitom nejsou nijak přemrštěné a vlastně by nebyl problém jim vyhovět, nebýt tří tisíc lidí, kteří podepsali zmíněnou nesouhlasnou petici. Přece jen to jsou voliči. Kdyby založili politickou stranu a kandidovali v komunálních volbách s podporou všech petentů, zřejmě by je při chabé volební účasti a vysoké fragmentaci politického spektra v Prostějově vyhráli.

Zkrátka, pro vedení města je příliš riskantní jejich názor ignorovat. A to přestože část podepisujících byla zmanipulována hrozbou výstavby cihlové zdi okolo dnešního parku. Takový krok přitom nikdo neprosazuje.

Špidla jako mírový vyjednávač

Politická reprezentace však dosud nedokázala občanům říct jasné stanovisko, respektive stihla ho v krátkém čase několikrát změnit a počínala si mimořádně neobratně. Všechny zúčastněné tak několikrát dostala do nejistoty. Občané jsou zmateni neustálými změnami názorů. Neobratnost se naplno projevila, když se radní rozhodli na počátku ledna letošního roku vyhovět petici přibližně v době, kdy se ukázalo, že její spoluorganizátor je podle informací Mladé fronty Dnes v kontaktu s Bartošovou antisemitskou Národní demokracií.

Minulý týden nastal ze strany města obrat. O podobě území okolo Reálného gymnázia bude jeho vedení s židovskou stranou dál vyjednávat, ovšem za účasti mediátora, kterým se stane Vladimír Špidla. Zkušený politik a v současnosti poradce předsedy vlády tak povede rozhovory mezi zástupci nadace Kolel Damasek Elezier a Statutárního města Prostějova, kteří se tak rovnou staví do opozice proti celému projektu.

Je to krok veskrze logický - schopnost cokoliv vyjednat je u prostějovských čelních představitelů města poněkud snížená a osoba nezatížená místními spory a půtkami může výrazně napomoci nalezení kompromisu.

Vysvětlení se nabízí i takové, že představitelé Lidového domu se už nemohli dál dívat na nelogické a rozporuplné kroky svých lokálních sociálně demokratických politiků. Problém totiž už dávno přesahuje hranice Prostějova a pravidelně se o něm mluví v celostátních médiích. S ohledem na náboženský podtext celé věci jde o poněkud citlivou kauzu a další spojení s antisemitskou částí petičního výboru by politikům z ČSSD ještě víc uškodilo. A to se jim před sněmovními volbami příliš nehodí.

Zdroje:
Vlastní