Otevření vatikánských archivů asi nic převratného nepřinese

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Vatikán za rok zpřístupní archivy z doby pontifikátu kontroverzního papeže Pia XII. Mnoho nového se ale z dokumentů asi nedozvíme.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Po celá desetiletí se historici dohadují, zda se poslední Říman na svatopetrském stolci během svého papežování (1939-1958) dostatečně vymezil vůči nacismu a vyhlazování Židů.

Za války Pius XII. proti nacistickým zločinům nikdy otevřeně nevystoupil. Kritici mu vyčítají, že si osvojil historický antijudaismus církve a k holocaustu mlčel. Jeho stoupenci naopak tuto zdrženlivost omlouvají jako jediný rozumný postoj. Kritika nacismu by prý s největší pravděpodobností beztak byla úplně k ničemu, a naopak by mohla mít pro katolíky velmi negativní důsledky. Piovy neveřejné diplomatické aktivity a jím iniciovaná a podporovaná podzemní činnost církevních struktur kromě toho zřejmě zachránily statisíce Židů před smrtí.

ČTĚTE TAKÉ: 

Eugenio Maria Giuseppe Pacelli (pozdější papež Pius XII.) se ani za svého mládí neangažoval na farnosti a po celá desetiletí jej formovala činnost církevního diplomata. Do služeb římské kurie vstoupil již několik let po svém vysvěcení v roce 1899. Velkou část své profesní kariéry strávil v Německu - od roku 1917 nejdříve jako nuncius v Mnichově, později v Berlíně. V roce 1930 se pak stal kardinálem státním sekretářem, čili "číslem dvě" po papežovi.

V zahraniční politice Vatikánu hrál od třicátých letech klíčovou roli. Po nástupu Hitlera k moci vyjednal Říšský konkordát mezi Vatikánem a německou říší. Katolická církev si od toho slibovala jistou ochranu, kritici ovšem namítají, že díky Pacellimu tak Hitler de facto zaznamenal první zahraničněpolitický úspěch.

O rozporuplné roli 260. papeže za války se mluví prakticky už od jeho smrti v roce 1958. Otevřená kritika se silně rozhořela zvlášť v roce 2009, kdy papež Benedikt XVI. podepsal dekret, jímž zahájil proces Piova blahořečení. 

Vatikán obvykle otevírá archivy až 70 let po skončení pontifikátu daného papeže, co by v tomto případě bylo až v roce 2028. Papež František ovšem ustoupil společenskému nátlaku, aby byly dokumenty zpřístupněny dříve - zejména kvůli tomu, že někteří lidé, kteří přežili holocaust, jsou stále naživu.

Dokumenty budou zveřejněny 2. března 2020, tedy u příležitosti 144. výročí Pacelliho narození a 81. výročí jeho zvolení papežem.

Pius XII. bude svatý tak jako tak

Vatikánský archiv shromažďuje dokumenty vydané svatým stolcem a diplomatickou korespondenci mezi římskou kurií a nunciaturami po celém světě. Vzhledem k tomu, co už dnes víme o Piově pontifikátu, lze asi sotva očekávat nějaké větší překvapení. Už v roce 2002 mohli badatelé nahlédnout do dokumentů do roku 1939, pokud se týkaly německé říše. Od roku 2006 jsou přístupné všechny materiály až do konce pontifikátu předchozího papeže Pia XI. (1922-1939).

Papež František své rozhodnutí předčasně zpřístupnit archivy vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Svým krokem chce přispět k tomu, aby se "objektivně, přiměřeně kriticky a ve správném světle posoudily obtížné okamžiky bolestivých rozhodnutí a lidské a křesťanské obezřetnosti". Ze strany Vatikánu jde o rozumný krok, který vyrazí kritikům z rukou argument, jímž Svatý stolec obviňují z tajnůstkářství. František se kromě toho domnívá, že otevření archivů Piovi XII. na cestě k prohlášení za svatého nijak neuškodí.

Františkovo rozhodnutí uvítaly především židovské organizace, které po tomto kroku volaly dlouhá léta. Podle ředitele Centra Simona Wiesenthala Efraima Zuroffa je důležité najít odpověď na dvě otázky: jaké informace ohledně holocaustu měl Vatikán k dispozici a kdy se tyto informace dostaly k Piovi XII. Zuroff je přesvědčený, že papež měl poměrně přesné informace o osudu Židů v zemích pod nacistickou vládou, a to v relativně raném stádiu holocaustu. 

Tagy: Papež zahraničí Vatikán holocaust papež František archivace nacistické Německo dějiny a fakta

Zdroje: vlastní