Před jedenašedesáti lety byl v izraelské Ramle popraven německý nacistický důstojník a strůjce holocaustu Adolf Eichmann. Byl to jediný trest smrti pro civilistu v historii Státu Izrael.

Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi. Na pietě se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku. Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident ČR, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes při ceremonii k 80. výročí povstání ve varšavském ghettu požádal o odpuštění za zločiny nacistického Německa. Zároveň v přítomnosti prezidentů Polska a Izraele děkoval za usmíření. Steinmeier měl na odpolední vzpomínkové akci u Pomníku hrdinů ghetta proslov jako vůbec první německý prezident. Už v poledne se Varšavou rozezněly městské sirény a kostelní zvony u příležitosti zahájení připomínek.

Před 66 lety Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal, že švédský diplomat a zachránce desítek tisíc maďarských Židů Raoul Wallenberg zemřel v moskevském vězení. Jeho únos a smrt však dodnes zůstávají obestřeny tajemstvím.

Přesně před 78 lety vojáci Rudé armády osvobodili přeživší ve vyhlazovacím  táboře Osvětim/Březinka na jihu tehdy nacistickým Německem okupovaného Polska. V komplexu bylo vyvražděno na 1,1 milionu lidí - Židů, Poláků, sovětských válečných zajatců a dalších. K Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu 27. ledna se ve světě koná řada vzpomínkových akcí, jako každoročně i v samotné Osvětimi.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů Kč. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let, řekla dnes ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Debatu o holocaustu v pondělním vysílání pořadu The View rozpoutalo rozhodnutí školní rady v americkém státě Tennessee stáhnout z učebních osnov komiksovou knihu Maus autora Arta Spiegelmana, který skrze příběh svých rodičů přibližuje historii holocaustu. Vedení školy se nelíbilo, že se v knize kleje a objevuje se v ní obrázek nahé ženy.

Po téměř 78 letech je možná jasné, kdo vyzradil nacistům tajný úkryt Anny Frankové – židovské dívky, která v patnácti letech zahynula v táboře Bergen-Belsen a jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů Židů za druhé světové války.