ČSSD se vytasila s návrhem na bankovní daň. Tím ale invence strany nekončí. Na svých webových stránkách sociální demokracie upozorňuje, že bude předkládat další návrhy změn daní.

Brzy nejspíš připomene návrhy na progresivní zdanění příjmů jednotlivců i firem. A co dál? Je libo daň energetickou, nebo snad telekomunikační...?

Stát si polepší, klienti ztratí

Nápad uvalit na banky zvláštní sektorovou daň (k dani korporátní) se může leckomu líbit. Banky vydělávají a (především ty největší) posílají tučné zisky ve formě dividend zahraničním akcionářům. Sociální demokraté kalkulují s tím, že zůstane víc peněz státu a podle logiky přerozdělovačů z Lidového domu "co je státu, to se počítá".

Zvláštní daň (ČSSD ji popisuje zde a tady) by se počítala z hodnoty aktiv finančních domů a byla by odstupňována sazbami podle majetku bank. Postihla by tak nejcitelněji velké banky, které vlastní zahraniční skupiny. Rozpočet by podle propočtů ČSSD získal ročně 11 miliard korun.

Sociální demokraté ujišťují, že klientů se bankovní daň nedotkne. "S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj," pravil Václav Votava, sociálnědemokratický předseda rozpočtového výboru sněmovny.

Věříte tomu? Pak jste nejspíš přesvědčeni, že bankám na vás záleží víc, než na hlavních akcionářích a že se zahojí právě na nich.

Jenže sundejte si růžové brýle. Copak náklady spojené s nedávným náběhem elektronické evidence tržeb vyřešila konkurence a restaurace nezdražily?

Banky nejsou charita, chtějí své zisky, proto by vás za bankovní daň zkasírovaly. A nemusely by to dělat jen vyššími úroky, ale nenápadně, možná byste si toho ani nepovšimli. Omezily by některé služby, některé by podmínily zakoupením služby jiné, zavedly by nenápadné poplatky…

Jednoduše řečeno: Bankovní daní by si stát polepšil, klienti bank pohoršili.

Nehas, co tě nepálí?

Sociální demokraté u bankovní daně připomínají, že ji zavedlo mnoho jiných evropských států, že tedy není ničím neobvyklým. Stejným argumentem obhajovali návrh na progresivní daň z příjmů. Copak ale musíme kopírovat vše to, co dělají v Rakousku nebo Maďarsku?

Nynější daň z příjmů v jednotné výši patnácti procent, která platí v Česku, je nazývána rovnou. Ve skutečnosti je však progresivní.

Funguje jednoduše. Z daňového základu 10 000 zaplatíte 1500 korun, při základu 30 000 odvedete státu 4500 korun. A ti nejbohatší s měsíčními příjmy nad 130 000 musí navíc zaplatit sedmiprocentní solidární daň. Takže jakápak rovnost. Z větších příjmů odvedete víc.

Sociální demokraté však chtějí do systému přidat daňová pásma. Lidé s vyššími příjmy by pak měli vyšší procentní sazbu daně. Tedy "ještě progresivnější" zdanění.

Proč ne? Pokud se Češi na takové míře solidarity shodnou...

Patří se ale upozornit minimálně na jedno úskalí progresivního zdanění: Daně vymezené daňovými pásmy mohou být přijatelné v době, kdy jsou nastaveny. Za deset dvacet let však inflace vyžene platy výš a z původní "milionářské daňové sazby" pro horních několik tisíc se může stát sazba pro několik milionů průměrně vydělávajících obyvatel.

Jste si snad jistí, že vlády budou ochotny daňová pásma každý rok posouvat podle aktuální úrovně příjmů, a tak si snižovat příjmy?

Podobně se to má s dalším nápadem přátel a přítelkyň z Lidového domu – s progresivním zdaněním firem. Více peněz vytažených berňákem z firem znamená víc peněz pro projekty rozmařilých politiků, zato méně korun pro zaměstnance nebo dražší zboží.

Takže pozor, když stát daní ty druhé, neplatí, že se vás to netýká. Může se vás to dotknout víc, než si myslíte.

Vláda bere, aby mohla rozdávat

Sociální demokraté se ohánějí tvrzením, že chtějí pomoci méně majetným. Ušlechtilé. Proč ale neprosazují v první řadě snížení daně z přidané hodnoty? (Dosud platíme krizovou DPH, byť je už dávno po krizi.)

Právě DPH nejvíc dopadá na rodiny s nejnižšími příjmy, bere jim větší část z rozpočtu než bohatším rodinám.

Možná vás napadla myšlenka, že kdyby vláda tolik peněz z lidí nevytahovala, nemusela by jich tolik rozdělovat v různých sociálních dávkách. Takhle ale sociální demokraté neuvažují. Pro ně je vláda povolána k tomu, aby danila, přerozdělovala a dotovala.

ČSSD je prostě partaj, na jejíž politiku se dá vztáhnout definice levicové politiky formulovaná Ronaldem Reaganem: "Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to konečně přestane hýbat, dotuj to."