Sedíme spolu u kávy v recepci brněnského hotelu International. Je sobota 8. dubna dopoledne. Kolem procházejí účastníci konference Dialog uprostřed Evropy a mnozí se s ním přátelsky zdraví.

Hned v úvodu naší asi padesátiminutové debaty stočím řeč na Česko-německou deklaraci, od jejíhož podpisu premiérem Václavem Klausem a spolkovým kancléřem Helmutem Kohlem letos v lednu uplynulo právě 20 let.

'Dobří čeští Evropané

Vztahy mezi Němci a Čechy jsou v současné době na kvalitativně vysoké úrovni, pochvaluje si Posselt. Ptám se ho na politické osobnosti, které k pozitivnímu vývoji z české strany přispěly. Zmiňuje bývalého premiéra Petra Nečase i současného předsedu vlády Bohuslava Sobotku, také lidovce Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana.

Za dobrého Evropana označuje Posselt dalšího expremiéra a bývalého europoslance Vladimíra Špidlu, který se na brněnské konferenci rovněž ukázal. Naopak s někdejším premiérem a pozdější prezidentem Václavem Klausem se Posselt podle svých slov v podstatě nikdy a v ničem neshodl.

Zato současného prezidenta Miloše Zemana, který se o bývalém europoslanci za bavorskou CSU vyjádřil před časem dost hrubým způsobem, nijak nehodnotí. Pravděpodobně pro něj není ničím zajímavý.

Češi a sudetští Němci jsou si podle něj velmi podobní a jediným rozdílem je v podstatě řeč. Zato Prusové prý nejsou dobří organizátoři. 

České a německé komplexy

Neshodneme se spolu ovšem v otázce uprchlíků, kteří již dva roky ve statisících míří z různých oblastí Asie a Afriky do západní Evropy. Nesouhlasí s mým názorem, že velká část těchto migrantů nepochází jen z oblastí válečných konfliktů, ale prchají před chudobou do Evropy za vyšší životní úrovní, velkorysými sociálními dávkami a dalšími vymoženostmi svobodného světa. 

Právě proto se přece běženci vyhýbají Česku či ostatním východoevropským zemím a spěchají do Německa, Británie a Francie, nemyslíte?

Podle jeho názoru tomu tak není a většina uprchlíků neopouští svou vlast jen kvůli vyššímu životnímu standardu. Připomíná přitom své příbuzné, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni z Československa. Tváří v tvář současné uprchlické vlně musí kromě solidarity existovat také nějaké kapacitní hranice, uznává. Blíže je specifikovat však nedokáže. 

Český tisk k ranní kávě 

Bernd Posselt se o Česko aktivně zajímá, denně v devět hodin ráno dostává shrnutí ze všech českých novin. Nemohl si tak nevšimnout, že v Česku panuje značná averze vůči zahraničním přistěhovalcům.

Na druhou stranu Němci nejspíš stále ještě trpí komplexem méněcennosti kvůli Hitlerově nacistickému Německu, upozorním ho. Posselt to připouští, připomíná však, že i Češi mají svůj mindrák - z vyhnání sudetských Němců. Nyní jsou Češi podle něj homogenním národem a proto nechtějí cizince na svém území. 

Posselt je nadšeným Evropanem, a proto je podle něj nutné neustále a hodně spolu komunikovat. Je přesvědčen, že právě prostřednictvím komunikace je možné v mezinárodních vztazích postupně odstraňovat nejrůznější komplexy.

Při rozloučení s úsměvem říká, že se mu mám při nejbližší návštěvě Mnichova ozvat, abychom mohli pokračovat v započatém rozhovoru. Rád mu to slibuji, z cizinců totiž žádné komplexy nemám.