Proti hlasoval i Sobotkův současný šéfporadce Vladimír Špidla (Znění Česko-německé deklarace). Na chystaných akcích v Česku i v Německu připomínajících 20 let od podpisu komplikovaně vznikající deklarace to ale nic nemění.

"Zrádci" na obou stranách

Deklarace budila ve své době značné emoce a protesty mezi politiky i veřejností na obou stranách hranice.

"Dostával jsem dopisy, že jsme zradili republiku, obrázky šibenice a podobně. Na druhé straně sudetští Němci totéž vyčítali Kinkelovi a Kohlovi, že je zradili," vzpomíná někdejší český diplomat Rudolf Jindrák, který byl u počátků vzniku deklarace již v roce 1994.

S odstupem času se ale postoje veřejnosti mění. Z průzkumů CVVM plyne, že v Česku ubývá lidí, kteří poválečný odsun německého obyvatelstva považují za spravedlivý. Zatímco v roce 2002 vysídlení Němců za spravedlivé označilo 64 procent Čechů a Češek, loni v listopadu šlo jen o 37 procent.

Hlavní akce spojené s deklarací budou dvě: 25. ledna v Berlíně a 30. ledna v Praze. V Berlíně má být potvrzeno prodloužení činnosti Česko-německého fondu budoucnosti o dalších deset let.

"Je to skvělá zpráva pro všechny, komu leží dobré česko-německé vztahy na srdci. Pro lidi z obou stran hranic tak bude i nadále snazší k sobě najít cestu," říká Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti.

Vlády obou zemí už také schválili svůj příspěvek ze státního rozpočtu. Česká vláda už vloni v květnu na činnost fondu pro roky 2018 až 2027 vyčlenila 270 milionů korun (10 milionů eur) německá vláda přidá 25 milionů eur.

Fond původně vznikl kvůli odškodnění obětí nacismu, nyní se zaměřuje především na setkávání mládeže, kulturní výměnu, či třeba opravy kostelů v českém pohraničí, poskytování vysokoškolských stipendií, nově i udílení Česko-německé novinářské ceny.

Prohlášení dobrých vztahů

Ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a Walter Steinmeier mají v Berlíně také podepsat společné Prohlášení k deklaraci.

"Prohlášení zhodnotí význam deklarace z dnešního pohledu a zreflektuje současný potenciál česko-německé partnerské spolupráce," říká k obsahu zatím neveřejného Prohlášení české ministerstvo zahraničí.

Jeho součástí má být i odkaz na stávající problémy Evropy s tím, že „s přihlédnutím k výzvám, jimž musí Evropa i naše země v současnosti čelit, je dobré mít dobré vztahy“.

Implicitně jde i o odkaz na uprchlickou krizi. Na to upozorňuje i Tomáš Jelínek: "Dnes už se lidé zdaleka tolik nepřou o minulost, ale aktuální témata, jako například migrace, přinášejí dostatek prostoru ke vzájemnému nepochopení. Stoupá-li navíc počet různých falešných zpráv, je vlastní zkušenost a poznání o to důležitější. Jenom tak můžeme zjistit, že se vlastně na věci díváme v podstatě stejně a nic nám nebrání je i společně řešit."

Bývalý dlouholetý velvyslanec v Německu, dnes člen poradního týmu premiéra Sobotky, ale neočekává, že by Prohlášení mělo vyvolat nějaké negativní reakce, jako se to stalo před 20 lety s česko-německou deklarací.

"Dnes je to již něco jiného. Lidé to myslím už dnes neberou tak, že Němci chtějí Čechům nějak ubližovat. Samozřejmě kritické hlasy na adresu německé kancléřky zaznívají z celé Evropy, zejména z té východní části. Navíc – u tématu migrace je řekněme deset zásadních bodů, jež chce unie naplnit, a my se s Německem neshodujeme v jediném, v kvótách," říká Jindrák. (Celý rozhovor na téma Česko-německé deklarace s Rudolfem Jindrákem nabídne HlídacíPes.org v nejbližších dnech, pozn. red.)

V rámci připomínek dvaceti let od podpisu má být v Praze předána novinářská cena Česko-německého fondu budoucnost a v Lichtenštejnském paláci se bude konat konference za účasti pamětníků vzniku deklarace.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky