Berlínem financovaný pokus o puč sudetských Němců vedených Konradem Henleinem byl součástí kampaně Adolfa Hitlera proti Československu. Ozbrojené střety vypukly v noci z 12. na 13. září 1938 jen pár hodin poté, co německý vůdce ve fanatickém projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace.

Čtyři roky od položení základního kamene bylo v Mnichově otevřeno Sudetoněmecké muzeum. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt označil novou kulturní instituci za maják německo-českých a sudetoněmecko-českých vztahů. 

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.

K pravidelným hostům konference Dialog uprostřed Evropy, jejíž 26. ročník se uskutečnil ve dnech 7. až 9. dubna v Brně, patří také Bernd Posselt. Díky své robustní postavě nepřehlédnutelný prezident Panevropské unie v Německu (Paneuropa-Union Deutschland) a mluvčí Sudetoněmeckého Landsmannschaftu oslavil v loňském roce šedesáté narozeniny. Jak jsem během našeho setkání zjistil, je to člověk komunikativní, s velkým přehledem a rovněž příjemného vystupování.