Čtyři roky od položení základního kamene bylo v Mnichově otevřeno Sudetoněmecké muzeum. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt označil novou kulturní instituci za maják německo-českých a sudetoněmecko-českých vztahů. 

Některý z příštích srazů Sudetoněmeckého krajanského sdružení by měl být uspořádán v Česku. Tato myšlenka byla obsažena v projevech řečníků na sněmu vysídlených Němců a jejich potomků, který v neděli skončil v bavorském Řezně (Regensburgu).

Dnešní společnost je trochu pestřejší, než byl devadesátkový mainstream, to ale zároveň přináší možná i některé negativní odstíny, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Popisuje také, v čem spočívá myšlenková chyba u nacionalismu, a oceňuje, že populární seriál zachytil aspoň cípek reality na Mostecku. (První část rozhovoru ZDE).

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

Několik let pracoval tým historiků na knize, která má ambici být "první volbou" pro každého, kdo se chce dozvědět něco o svých českých, respektive rakouských sousedech. Příručka je zamýšlena jak pro širokou veřejnost, tak i jako klasická školní kniha o historii. Dost místa dostanou i kontroverzní témata mezi Prahou a Vídní – Benešovy dekrety nebo Temelín, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

KSČM si na svém dubnovém sjezdu vybere směr, jakým se bude ubírat. O post předsedkyně se uchází i europoslankyně Kateřina Konečná, která symbolizuje generační výměnu. Co by její zvolení znamenalo a jak radikální změna by to pro komunisty byla?

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.