Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Dnes to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt.

Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman dnes v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu označil cenu za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků.

Čtyři roky od položení základního kamene bylo v Mnichově otevřeno Sudetoněmecké muzeum. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt označil novou kulturní instituci za maják německo-českých a sudetoněmecko-českých vztahů. 

Některý z příštích srazů Sudetoněmeckého krajanského sdružení by měl být uspořádán v Česku. Tato myšlenka byla obsažena v projevech řečníků na sněmu vysídlených Němců a jejich potomků, který v neděli skončil v bavorském Řezně (Regensburgu).

Dnešní společnost je trochu pestřejší, než byl devadesátkový mainstream, to ale zároveň přináší možná i některé negativní odstíny, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Popisuje také, v čem spočívá myšlenková chyba u nacionalismu, a oceňuje, že populární seriál zachytil aspoň cípek reality na Mostecku. (První část rozhovoru ZDE).

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.