Místo, kde je pohřbený Che Guevara, je 'rájem' homosexuálů

Do kubánského městečka Santa Clara dlouho mířily jen davy obdivovatelů revolucionáře Che Guevary, který je zde pohřbený. V posledních letech do něj ale proudí tisíce turistů z úplně jiného důvodu. Je totiž baštou gayů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů na Kubě.
Transgenderově orientovaná Adela, radní v jednom kubánském městečku, si češe svou zářivě růžovou paruku. Na stěnách svého domu nedaleko Santa Clary má vedle fotografií svého přítele také snímky Che Guevary, hrdiny tohoto města.
Tady slavný revolucionář a vůdce kubánských guerill nechal v roce 1958 za režimu diktátora Fulgencia Batisty vykolejit vlak. A právě v Santa Claře v centrální Kubě odpočívají v památníku ostatky Che Guevary a jeho soudruhů v bojích.
Zcela blízko leží město Placetas, kde se narodil nynější prezident Miguel Díaz-Canel, který letos v dubnu převzal otěže moci po Raúlovi Castrovi.
V posledních letech jsou však Santa Clara a provincie Villa Clara, jejímž je Santa Clara hlavním městem, známé především tím, že se staly mírovým přístavem pro lesbičky, gaye, bisexuály a transsexuály (LGBT).
Zatímco obyvatelé socialistického ostrova debatují o případném zanesení možnosti homosexuálních svateb do nové ústavy, jež má být předložena k všelidovému hlasování příští rok v únoru, je Santa Clara průkopnicí: má svůj gay friendly hotel a kulturní středisko Mejunje, kde se od roku 1984 konají představení drag queens.
Asi 50 kilometrů odsud se ve městě Caibarién obléká už 28 let jako žena Adela, která se před 53 lety narodila jako José Augustin Hernández.
Avšak tato představitelka místní správy se označuje především za revolucionářku. "Jsem více revoluční než gay a dokázala jsem to této vládě, této společnosti a mnoha homofobním vedoucím činitelům a odpůrcům," prohlašuje.
Místo pro všechny
Centrum Mejunje je nazváno podle místní směsi léčivých bylinek. Bylo zbudováno na pozůstatcích hotelu a umožňuje vystoupení mladých umělců. Zahrnuje koncertní sál, divadlo a taneční parket. Vstupné stojí pět pesos (asi 100 Kč).
"Když čtu návrh ústavy, uvědomuju si, že se nemýlím. Mým cílem je vybudovat místo pro všechny, ať jsou jejich preference jakékoli," říká jeho zakladatel Ramón Silverio. "První roky se na Mejunje pohlíželo jako na učiněné peklo," dodává. Pozvolna se však jeho image měnilo.
Kulturní centrum dokonce navštívil prezident Díaz-Canel, ještě než se stal prvním tajemníkem komunistické strany. Na pozvání centra tam přijel se svým synem, vzpomíná Ramón.
Nedaleko od centra provozují Saily Gonzálezová a její manžel už tři roky hotel otevřeně vstřícný vůči gayům, který je v Santa Claře první svého druhu.
Kuba se těší na gay turistiku
Podle sedmadvacetileté Saily umožní nová ústava příliv turistů z řad LGBT. "Kdyby malý karibský ostrov jako je Kuba se svou složitou a rozporuplnou politikou schválil sňatky pro všechny, bylo by to opravdu ohromné," říká.
Adela právě přesídlila do Caibariénu po dvou letech strávených ve vězení: její otec, který se nikdy s její homosexualitou nesmířil, ji udal na policii z jiného důvodu. Byla odsouzena.
V tomto městě, které se podle Adely vyznačuje otevřeností pokud jde o sexuální preference, kandidovala v obecních volbách a ke svému překvapení zvítězila. Někteří konzervativní voliči jí dokonce říkali, že dají přednost lesbičce před zloději. Od té doby byla dvakrát znovu zvolena.
Adela, která je zdravotní sestrou, žije se svým druhem, povoláním zahradníkem, už 11 let.
Sní o tom, že se za něho provdá, až bude nová ústava. "Je načase změnit všechno, co musí být změněno, jak to říkal náš vůdce Fidel," ujišťuje. A připomíná, že to byla právě dcera Raúla Castra, poslankyně Mariela Castrová, kdo jako první obhajoval tuto myšlenku.