Milion chvilek chce být hlídacím psem i pečujícím zahradníkem

ROZHOVOR - Magazín autor: Jaroslav Bican

Milion chvilek je mnohem vlivnější, když není politickou stranou, upozorňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz ekolog a občanský aktivista Jan Piňos, který má aktuálně ve spolku na starosti média, novináře a síť místních aktivních příznivců. Zmiňuje, že velký průšvih naší politiky je, že hnutí ANO vytunelovalo ČSSD. Popisuje také to, co podle něj zatím Milionu chvilek chybí. (První část rozhovoru ZDE

Jan Piňos

Jan Piňos, zdroj: Filip Jandourek/Tiscali.cz

  • Není trochu krátkozraké prosazovat konkrétní věci, například ohledně odstavení uhelných elektráren, když zároveň, aby to lidé přijali, musí dojít i k myšlenkové změně? A ve chvíli, kdy myšlenková změna nenastává, to vypadá tak, že Extinction Rebellion zablokuje magistrálu, občané jsou naštvaní a část lidí v ekologických organizacích pak říká: Extinction Rebellion nám to kazí, snažíme se občany přesvědčovat, vysvětlovat jim to, a pak si to veřejnost spojí s ekologickým hnutím a zlobí se na něj. Nejde to proti sobě? Jak to skloubit?

Pamatuji si nadčasový výrok z Fóra 2000, skoro 20 let starý. Americká futuroložka a vizionářka Hazel Hendersonová odpověděla na otázku, jestli je lepší spolupracovat pro potřebnou změnu spíš se státní správou, anebo s neziskovkami, zda být radikální, nebo konformní, jedinou větou: "Never say OR, always say AND!" Není žádné buď-anebo, existuje jediné správné "a". Nevylučujme, slučujme. S tímto přístupem souzním, odráží spolupráci a synergii.

Tedy k vaší otázce: musíme dělat současně obojí! Při vší potřebnosti osobní proměny nemůžeme čekat na proměnu vědomí osmi miliard lidí. Musíme jednat už nyní.

  • Ale dokud se neodehraje změna vědomí…

Musíme dělat obojí - žít v přítomnosti, snažit se o změny i přes zoufalé dnešní politiky, a zároveň je potřeba pracovat pro dlouhodobou proměnu, protože bez ní to nepůjde. A to se pořád bavíme jenom o západním světě či dokonce České republice, ale jsme součástí propojeného světa. Pokud by nedošlo k zásadní proměně vědomí a jednání v třetím světě, tak to s civilizací stěží dopadne dobře.

Naštěstí jsou lidé, směry, skupiny, které pracují víc na praktičtějším, političtějším poli a tlačí i současné hrozné politiky k maximu dosažitelného nebo se snaží dosažitelné posouvat. Na druhé straně jsou lidé a směry, které pracují s dlouhodobou proměnou, takže se to doplňuje. Zásadní však je, jestli ještě máme vůbec čas.

Klimatologové zveřejnili, že máme už jen deset let na zásadní proměnu. Jsem vděčný za to, že konečně máme jasný termín. Celý život slýchám, kdy je ten "turning point". Jsme už za ním, nebo máme ještě čas? Teď už víme, že pokud nezměníme pumpování CO2 do ovzduší, tím bodem bude rok 2030, kdy jím naplníme atmosféru natolik, že už klimatická změna bude lidmi neovlivnitelná, vymkne se lidstvu z kontroly. Ten termín je strašně blízko, a my přitom stále pumpujeme do atmosféry víc a víc skleníkových plynů.

Je otázka, nakolik je tak obrovská změna uskutečnitelná v tak krátkém čase. My ale stejně nemáme jinou možnost než o ni usilovat. Musíme se snažit o dobré věci bez ohledu na výsledek. Naprostou souzním s výrokem Václava Havla: "Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne."

  • Jak toho ale dosáhnout, pokud se lidé doteď nezměnili a spousta jich chce stále víc, a stejně tak ekonomický systém je na to zaměřený? A teď je to ještě v situaci, kdy různé země a jejich obyvatelé jsou na tom odlišně a můžou si navzájem závidět a chtít to, co ten druhý. Navíc když se omezí jeden z hodně vysoké úrovně, není to zase tak velké omezení, jako když se někdo omezí z nízké úrovně. Ve výsledku změna vědomí je úplně to nejtěžší. Vyžaduje vnitřní transformaci, které většinou jsou schopní jednotlivci. Ale chtít to po celé společnosti?

Existuje efekt sté opice. Pokud se dosáhne kritické hranice ve vědomí, nastane efekt sněhové koule, nové poznání, nový přístup se rychle šíří. Zdá se, že jsme od té hranice ještě daleko. Avšak pokračující destrukce přírodního světa změnu vědomí urychlí - tím, jak bude přibývat lokálních i regionálních (a snad ne kontinentálních a globálních) katastrof vyvolaných změnou klimatu, přelidněním a ubýváním zdrojů.

4V0A0081 Jan Piňos, zdroj: Filip Jandourek/Tiscali.cz

Lidé budou vystaveni zatěžkávacím zkouškám. Jakmile proniknou do našeho každodenního života, bude to katalyzátor proměny. Už se to u nás i děje kvůli suchu. Lidé konečně vnímají, že změna klimatu existuje, že to není jenom věc vzdáleného Jihu. Poslední dobou se rychle zvětšilo environmentální vědomí v České republice. O suchu se již baví i lidé na venkově v hospodě, není to debata jen pro odborníky a intelektuály. Je nelehké vnímat, že katastrofy budou silným pozitivním katalyzátorem, ale je to realita.

Neziskovka podporující pravé podhoubí demokracie

  • Říkal jste, že jste Hnutí DUHA opustil, protože se vzdálilo usilování o systémovou změnu. Jak v tomto kontextu vnímáte Milion chvilek? Proč teď máte pocit, že má větší smysl se angažovat v Milionu chvilek než v Hnutí DUHA?

Protože je to mladý, rodící se dynamický organismus, který nerezignoval na nepřijatelné chování politiků. Oproti zavedené struktuře běžící jako skvěle namazaný stroj, ale rezignující na systémovou změnu, je Milion chvilek jako rozvodněná horská bystřina, která má sílu. Být u něčeho rodícího se je pro mě i velká osobní výzva. Baví mě to.

Mám rád začátky a nově vznikající aktivity a hnutí. Vidím v tom i příležitost pro ekologickou práci. Milionu chvilek podle mě zatím chybí větší důraz na zveřejňování potřebných společenských změn, na konkrétní návrhy, jaké pozitivní změny uskutečnit. To však není možné očekávat nyní na začátku.

  • A není tohle už něco, vůči čemu se představitelé Milionu chvilek vymezují? Protože když mluvíte o obsahu, člověka napadne: Aha, to je politický program.

Ne, naštěstí v tomhle má Milion chvilek naprosto jasno. Nechce být politickou stranou ani politickým hnutím, chce zůstat neziskovkou podporující občanskou společnost, pravé podhoubí demokracie.

  • Měl by být tedy neziskovkou, která má ale zároveň jasno ohledně určitých agend?

Nemusí mít úplně jasno, ale může závažná společenská témata kriticky otevírat a na základě kvalitní odborné analýzy aktivně vstupovat do veřejného prostoru s návrhy řešení, posouvat diskurz. Milion chvilek musí být nadále především hlídacím psem demokracie jako dosud, ale chce být i dlouhodoběji pečujícím zahradníkem. Milion chvilek nemůže hrál roli všeználka, ale může vystupovat na obhajobu udržitelných směrů vývoje společnosti proti těm, které jsou ničivé a patří do 19. století.

4V0A0009 Jan Piňos, zdroj: Filip Jandourek/Tiscali.cz

Milion chvilek je ostatně mnohem vlivnější, když není politickou stranou. Stejně jsem odpovídal mnohokrát za 30 let na otázku, proč nejdu sám do politiky, když se tolik zajímám o veřejné dění. Nejdu tam, protože můj vliv je daleko větší mimo reálnou politiku než v ní, v politické straně.

Vytunelovaná sociální demokracii a rozdrobenost malých stran

  • Podaří se velkou energii kolem Milionu chvilek zachytit ve chvíli, kdy se půjde touto cestou? Nestane se to, že část lidí začne být aktivní v politických stranách, ale tam to dopadne jako vždycky? Narazí na to, že strany nějak fungují a ve skutečnosti je nechtějí, takže po pár letech demoralizovaně odejdou, protože budou mít pocit, že je tam nikdo k ničemu nepustil. Nepromrhá se tak ten potenciál?

Podle mě se to nestane, to hnutí zatím nesmírně sílí. Největším úspěchem Milionu chvilek je úžasná "milionová" síť lidí po celé republice, na 370 místech, od velkých měst až po vesnice. Taková síť aktivních lidí, kteří by vydrželi být opakovaně veřejně aktivní, tady od listopadu '89 nebyla. V té aktivitě místních organizátorů protestů je ohromný potenciál.

Když budeme místní organizátory víc podporovat, což plánujeme, bude síť dál sílit. Navíc místní aktivisté nejsou závislí jen na naší podpoře z Prahy, síťují se a posilují i horizontálně mezi sebou v regionech.

I když nějací místní aktivisté Milionu chvilek odejdou do politiky – a k tomu jsme veřejnost i aktivně vybízeli – tak to Milion chvilek nijak kriticky neoslabí. Aktivních lidí bude přibývat efektem sněhové koule.

Zatím aktivitu v malých sídlech omezují například osobní obavy. Lidé se oprávněně bojí, protože vystoupit na malé vesnici nebo městě proti své rodině, zaměstnavateli, převládající pasivitě a strachu, to vyžaduje osobní odvahu. Někteří lidé už zažili výhružky: "Aha, ty jsi jel na Letnou, tak si dávej pozor, abys nepřišel o práci."

Pravdou však je, že mnoho občanských aktivit tady za třicet let vyhořelo a byla to velká ztráta. Proto má Milion chvilek obrovskou odpovědnost, aby to nedopadlo podobně. To nesmíme dopustit, protože frustrace ze ztráty naděje by byla ohromná.

  • Na jedné straně je velké množství lidí a energie kolem Milionu chvilek a pak, když se člověk podívá na sněmovní opozici, působí to zcela opačně. Možná proto se všichni ptají Milionu chvilek na to, jestli nezaloží politickou stranu, protože při pohledu na opozici ve sněmovně to vypadá, že ten prostor je, že opravdu jen paběrkuje.

Třeba se politická scéna posílí právě vzedmutím občanského zájmu, který Milion chvilek vyvolal. Některé strany už ohlásily, že se jim od podzimní demonstrace na Letné přihlásili noví členové. Moje cesta to není, vědomě do politiky nevstupuji. Nikdy jsem nebyl členem žádné strany, ani Zelených. Samozřejmě pro někoho to cesta je, ať se jí vydá. A dejme malým demokratickým stranám šanci, že budou líp spolupracovat, aby v příštích parlamentních volbách uspěly.

4V0A0089 zdroj: Filip Jandourek/Tiscali.cz

Rozdrobenost malých stran na pravém středu je reálný problém. Zároveň je však třeba něco udělat na levé straně demokratického středu. O komunistech samozřejmě nemluvím. Velký průšvih naší politiky je, že ANO vytunelovalo sociální demokracii - to, že tato strana téměř odešla ze scény, a to místo zaplnil Andrej Babiš. Bylo by skvělé, kdyby se ANO začalo zevnitř drolit a zároveň mnoha voličům ANO došlo, že je Andrej Babiš napálil. Pak by mohl vzniknout prostor pro obnovenou sociální demokracii.

  • Zmiňoval jste heslo: Nevylučujme se, slučujme se. Platí i pro občanské a ekologické hnutí? Když na jedné straně vyzdvihujete Fridays for Future, a na druhé Milion chvilek, je reálné, aby se to skutečně propojovalo?

Musí, je to dobré, prospěšné i nutné, nemáme jinou šanci než spolupracovat. Jestli nevyjdeme ze svých bublin a budou se dál prohlubovat, skončili jsme. Lidé žijící v omezených mikrosvětech, vzájemně spolu nekomunikujících a konkurujících si, na Zemi, kde rychle přibývá obyvatel a znečištění a kde ubývají podmínky nutné k životu – takový obraz civilizace nemůžeme připustit.

Propichování bublin - sbližování a spolupráci skupin snažících se o podstatnou změnu - sám pomáhám ze všech sil, třeba Milionu chvilek a Fridays for Future.

Tato dvě občanská hnutí jsou po tolika letech, na prahu skutečné demokratické a ekologické krize, obrovskou nadějí. Pracovali jsme pro ni dlouho, nenechejme ji nyní uniknout!

Tagy: Česko domácí česká politika klimatické změny ekologie a ochrana životního prostředí hnutí Ano ČSSD občanská iniciativa občanská společnost demokracie česká energetika česká levice pravice a levice

Zdroje: Vlastní