Každé volno má svá pro a proti. Na jednu stranu si odpočineme a načerpáme síly, na volný režim si ale zvykneme až příliš snadno a rychle. Přepnutí do normálního života naplněného prací, ranním vstáváním a řadou povinností proto může být pro některé jedince obtížné. Většina z nich se děsí práce, která se nakupila, a pohltí je stres z toho, jak vše zvládnout.

Podle odborníků je tento stav normální a není nutné propadat panice. Je potřeba se pozvolna aklimatizovat. "To, jak dlouho bude vyrovnávání se s pracovními povinnostmi trvat, záleží na zdatnosti v plánování aktivit a na tom, zda nám to, co děláme, dává smysl. Pro srovnání se s pracovním režimem se uvádí jako obvyklá doba jednoho až dvou týdnů," vysvětluje psycholožka Sylvie Navarová.

Výhodu mají ti, kteří si naplánovali rozvržení svých pracovních úkolů po novém roce ještě před začátkem vánočních svátků. Pokud jste to nestihli, následující postup můžete aplikovat například před zimní nebo jinou sezónní dovolenou. "Naplánujte si, jak bude práce po volnu vypadat, co konkrétně budete dělat a kdy. Sepište si, co potřebujete udělat, ať na to v průběhu volna už nemusíte myslet," radí Navarová.

Ujasněte si priority

Propadat panice ale nemusíte ani tak. Stačí si jen srovnat žebříček priorit. Ty nejdůležitější úkoly splňte jako první a postupujete k méně závažným. Zároveň není nutné trhat první den rekordy, do každodenních záležitostí vplujte raději pozvolna. Při plnění pracovních povinností dbejte na pečlivost, kvalita má přednost před kvantitou. Za pár dní se navíc zapracujete do svého obvyklého tempa a budete bez chyb a pocitu totálního vyčerpání zvládat svůj běžný pracovní režim.

Uvědomte si také, že práce má v lidském životě nezastupitelné místo, a to nejen z existenčního hlediska. "Práce je spojena s řádem, pořádkem, v optimálním případě se získáváním pozitivní zpětné vazby z okolí a pocitem smysluplnosti konání jedince. Pokud tomu tak je, tak se člověk do práce těší," vysvětluje Navarová.

Pokud vás i tak představa návratu do práce děsí, zapojte vnitřní vizualizaci. Představujte si, co hezkého na vás v práci čeká. Někdo se může těšit na některé kolegy a kolegyně, se kterými si vymění zážitky z uplynulých Vánoc a silvestrovských oslav. Jiný zase na oběd v jeho oblíbené restauraci v blízkosti kanceláře. Do zaměstnání si také vezměte něco, co vám připomene uplynulé dny. Může to být například hrníček nebo zarámovaná fotografie, kterou Ježíšek nadělil pod stromeček.

Po skončení pracovní doby se zase vydejte na procházku nebo zvolte jinou fyzickou aktivitu jako například plavaní nebo posilování. Vyplavené endorfiny pročistí hlavu, a přijdete tak na jiné myšlenky.

Vyplatí se také dodržovat spánkovou hygienu, protože volné dny k ponocování přímo vybízely. Stačí chodit spát ve stejnou dobu a před ulehnutím vynechat kofein a alkohol. Vaše tělo se vám odvděčí přílivem energie, dobré nálady a posílením mozkových závitů, bude vám to lépe myslet.

Když volno nestačí, příčina je jinde

Když však ani výše zmíněné rady nepomáhají, je na místě hledat příčinu nechuti pracovat jinde. "Rozlišme stav, kdy jsme se během volna zvykli na volný režim a potřebujeme si znovu zvyknout na pracovní režim, a stav, kterému se říká nedělní deprese. Ta se projevuje pocity úzkosti, smutku, fyzickou nevolností či špatným spánkem před nástupem do práce," upozorňuje psycholožka. 

Tento stav by podle ní měl být alarmem a donutit nás přemýšlet o změně. "V případě, že člověk nevidí smysl své práce a je dlouhodobě přetěžován, prochází prvními fázemi vyhoření. Tyto fáze si ani nemusí uvědomovat, ale volno a návrat do práce mohou být poslední kapkou, která povede k nutnosti nevyhovující situaci konečně řešit," doporučuje psycholožka Navarová s tím, že je potřeba najít ve své práci smysl, nebo se poohlédnout po jiném místě.