Najde opozice sebe sama a porazí Babiše?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Opoziční strany přítomné ve sněmovně jsou v pohybu, mění svá vedení a stojí před výzvou, zda dovedou spolupracovat a předložit takovou vizi pro Českou republiku, která přesvědčí voliče. To hlavní jim ale chybí a nevypadá to, že by se to v blízké době změnilo. Proč je tak těžké, aby se sněmovní opozice stala funkční alternativou vůči hnutí ANO?

Vít Rakušan, Marek Výborný a Petr Gazdík

Vít Rakušan, Marek Výborný a Petr Gazdík , zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

KDU-ČSL si pravděpodobně v lednu na svém mimořádném sjezdu zvolí nového předsedu. Dosavadní lidovecký šéf Marek Výborný už nechce z rodinných důvodů v čele strany pokračovat. Křesťanské demokraty vedl od března, ti nyní opět stojí na křižovatce a není jasné, jakým směrem se budou ubírat dál.

Při pohledu na volební průzkumy CVVM, STEM a společností Median a Kantar TNS za posledních šest měsíců je vidět, že na tom lidovci nejsou dobře. Pouze jednou dosáhli šesti procent. Jinak pokaždé měli méně, nejčastěji pět nebo 4,5 procenta hlasů, čemuž odpovídá celkově mdlý dojem, kterým působí navenek.

Křesťanští demokraté nejsou ale zdaleka jedinou opoziční stranou, která tápe a postrádá schopnost najít si cestu k voličům. Kondice všech opozičních partají za moc nestojí. Z hlediska preferencí jsou na tom zvlášť tragicky kromě KDU-ČSL také TOP 09 a hnutí STAN (rovněž SPD Tomia Okamury přisoudila některá šetření z poslední doby méně než pět procent hlasů). Ovšem ani Piráti a občanští demokraté na tom nejsou nijak zvlášť slavně, pokud bychom je měli považovat za hlavní vyzyvatele Babišova hnutí ANO.

Také spolek Milion chvilek, který organizuje protibabišovské demonstrace, by rád opoziční strany nakopl k výraznějším výkonům, donutil je, aby byly viditelným nositelem změny, a přiměl je k tomu, aby se o voličské hlasy ucházely s větší energií a zápalem a skutečně se staly reálnou a akceschopnou alternativou vůči hnutí ANO a Andreji Babišovi.

Roztříštěná opozice a volební koalice

Předseda spolku Mikuláš Minář a spol. vycházejí z toho, že pokud oni sami nechtějí založit nové politické uskupení, nezbývá jim než podpořit opoziční strany a tlačit na ně, aby se sebou něco udělaly. Představitelé spolku se tedy den před velkou demonstrací na Letné sešli se zástupci pěti opozičních stran: Pirátů, ODS, lidovců, hnutí STAN a TOP 09.

Milion chvilek následně 16. listopadu vyzval "demokratické opoziční strany" k tomu, aby se otevřely lidem, jasně jim řekly, koho hledají a jak se k nim mohou přidat. Kromě toho spolek po partajích chce, aby přišly s vizí, která by byla uskutečnitelná, uvěřitelná a srozumitelná pro každého.

"Do roka a do dne, do 17. 11. 2020 necelý rok před volbami zformulujte hlavní problémy země, jak je budete řešit, jaké jsou příležitosti a výzvy a jakým směrem by se měla naše země vést," zdůraznil směrem k pětici uvedených opozičních stran Minář.

V neposlední řadě spolek na opozici apeluje, aby vyřešila "problém oslabených voličských hlasů v důsledku roztříštěnosti opozice". Milion chvilek neprosazuje jeden velký demokratický blok, ale vyzývá ke spolupráci a uvažování nad volebními koalicemi. "Neříkáme politikům, co mají dělat, to je jejich práce. Chceme, aby do roka a do dne přišli s řešením problému, na který ve výsledku doplácíme my všichni," prohlásil předseda spolku.

Problém je, že jádro toho, proč opoziční strany spíše paběrkují a u většiny z nich dokonce hrozí, že se do dolní komory po příštích sněmovních volbách nedostanou, nespočívá v tom, co Milion chvilek popisuje. Uzavírání se do sebe, nedostatek vize a roztříštěnost v kombinaci s volebním zákonem, který zvýhodňuje velké strany, nejsou tím hlavním limitujícím faktorem partají v opozici.

Jednoduchá myšlenka a obrovská averze

Co jim chybí, je krásně vidět na tom, když se srovná působení stran a celková odezva na jejich práci s protesty, jež pořádá právě Milion chvilek. Ty nejdůležitější rozdíly lze najít v množství energie, která se během akcí spolku projevuje, v jednoduché myšlence (Babiš má rezignovat na post předsedy vlády), jejímž nositelem shromáždění jsou, a v jistém morálním étosu, se kterým Minář a spol. pracují a který má u nás tradici a existuje po něm poptávka.

Celé to jede na vlně, kdy část občanů vnímá premiéra Babiše jako značné riziko pro demokratické uspořádání v České republice, případně k němu pociťují obrovskou averzi. A přitom nemají platformu, s jejíž pomocí by to vyjádřili, ale právě tu jim setrvale dodává Milion chvilek.

Čím více času a vlastních sil tak představitelé spolku do své činnosti vkládají, tím více energie se jim vrací zpátky, a proto může být Milion chvilek pro demokracii tolik úspěšný a stále fungovat. A zatím se nezdá, že by se strojek na protibabišovské demonstrace zasekl a protesty, které spolek pořádá, lidi omrzely.

Může se však něco takového přenést na úroveň politických stran a uplatnit se tam? Otevřenost, vize a tvorba koalic jsou nakonec významnými ingrediencemi, bez nichž se to povést nemůže. Ostatně jen stěží by opoziční partaje mohly kráčet ve stopách Milionu chvilek, aniž by měly voličům co nabídnout, dokázaly využít jejich ochotu se angažovat a daly jim pocit, že mohou také něčím přispět. A zároveň jim nabídly zapojení do větší koalice a významnějšího společného projektu několika stran, a ne pouze plácání se v jednom z pěti politických subjektů.

Jenže uvedená pětice stran si s sebou nese příliš mnoho všemožné zátěže, která jim brání v tom, aby to, co funguje v případě Milionu chvilek, fungovalo rovněž u nich. Navíc Minářovi a spol. stačí, když se negativně vymezí vůči Babišovi (pro partaje to zjevně neplatí). To je základ jejich úspěchu.

Nový subjekt na zelené louce

Pozitivní program, se kterým spolek už také přišel, je něčím, co je ve skutečnosti podružné a co má jen proto, aby se neřeklo, a co rozhodně není tím hlavním tahákem, bez něhož by občané protestovat nevyšli. Je to pouhý doplněk, na kterém příliš nesejde.

Zmiňované opoziční partaje nejenže potřebují pozitivně naformulovaný program, respektive vizi, jakým směrem by se naše země měla ubírat. Aby se kolem nich vytvořilo podobné vzedmutí energie jako u Milionu chvilek, které by se projevilo tím, že by vzniklo uskupení s výrazně větším počtem mandátů, než kolik mají jednotlivé strany teď, musely by kromě toho překonat celou řadu "ale". Ta jsou jiná u Pirátů, ODS, lidovců, hnutí STAN či TOP 09, ve výsledku však brání tomu, aby byly tyto strany schopné konkurovat a čelit hnutí ANO.

Proto by největší smysl dávalo založit nový subjekt na zelené louce, který by, jak Milion chvilek chce, nabídl uskutečnitelnou, uvěřitelnou a srozumitelnou vizi, dal lidem možnost se do něj zapojit a byl maximálně otevřený. A nemusel by se trápit spoustou jednotlivostí, předsudků, chyb učiněných v minulosti nebo problematických person, které odrazují od podpory té které z pětice zmíněných stran.

Nová partaj by také mohla vyřešit problém s roztříštěností opozice jednoduše tím, že by některá uskupení vymazala a jejich voliče převzala a sama by se stala spíš velkou než malou stranou. A už je jedno, jestli by takový projekt vznikl přímo z Milionu chvilek a zapojením jeho stěžejních představitelů, nebo paralelně vedle něj s jeho vědomím.

Možná k tomu Minář a spol. nebo někdo další časem dospěje a k něčemu podobnému se odhodlá. Nyní zatím zkouší apelovat na "demokratické opoziční strany" a počkat rok, co to udělá. Nedá se vyloučit, že to nějaký dílčí úspěch přinese. Při znalosti stranické dynamiky a velké setrvačnosti partají žádné převratné změny očekávat nelze.

Opoziční strany na to ostatně už teď mohou po svém odpovědět: Vizi samozřejmě máme, otevřené jsme dostatečně, takže v tomto ohledu máme hotovo. A jediným nesplněným úkolem jsou předvolební koalice, na kterých pracujeme a vedeme setrvalá jednání, takže není všem dnům konec. Ale je to opravdu tak? A povede to všechno k něčemu? Nebo se jen nějak zaplácne čas do voleb, a pak se všichni budou divit, jak to dopadlo?

Tagy: Česko TOP 09 domácí demokracie KDU-ČSL Parlamentní volby hnutí Ano 17. listopad česká politika Poslanecká sněmovna ČR Starostové a nezávislí STAN občanská společnost

Zdroje: Vlastní