Česká republika se minulý týden na jednání Evropské rady připojila k závazku členských států Evropské unie, že se do roku 2050 stanou uhlíkově neutrální. Uhlíková neutralita se tak objevila v závěrech zasedání a nebyla vetována jako letos v červnu, kdy se k ní odmítlo přihlásit kromě Česka také Polsko, Maďarsko a Estonsko.

Premiér Andrej Babiš, který proti takto nastavenému cíli dlouhodobě vystupoval, nakonec ustoupil. Údajně ho přesvědčila zmínka o jaderné energii v závěrech summitu. Jde konkrétně o jeden odstavec (respektive větu), který zní: "Evropská rada uznává, že je třeba zajistit energetickou bezpečnost a respektovat právo členských států rozhodovat o vlastní skladbě zdrojů energie a zvolit si nejvhodnější technologie. Některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná."

Ve svém pravidelném týdenním hlášení na facebooku to premiér Babiš prezentoval jako obrovský úspěch a výsledek svého nezměrného vyjednávacího úsilí a přikládal té jedné větě mnohem větší význam, než jaký ve skutečnosti má.

Je zvláštní, jak rychle a důsledně předseda hnutí ANO zapomněl na urputnost, s jakou bojoval proti uhlíkové neutralitě do roku 2050. Stačilo mu zamávat před očima souslovím 'jaderná energie', a najednou je všechno v pohodě. Co bylo ještě donedávna nepředstavitelné, je v tu ránu možné a uskutečnitelné.

Ještě v červnu se Babiš rozčiloval, že Česká republika podepsala klimatickou dohodu z Paříže, která stanoví uhlíkovou neutralitu do roku 2100, a teď někdo přichází a chce ji už v roce 2050. Premiér tehdy běsnil, že mnozí z těch, kteří o uhlíkové neutralitě v roce 2050 mluví, vůbec netuší, co to znamená. Uplynulo několik měsíců a z roku 2100 je rok 2050. Co se událo? Proč předseda vlády tak výrazně změnil svůj názor?

Jádro, nebo život

Babiš vyzdvihuje, jak je strašně důležité, že se mu podařilo vylobovat výslovnou zmínku, že jaderná energie je čistý zdroj. Takhle výslovně to tam sice nestojí, ovšem v závěrech, které Evropská rada na svém zasedání schválila, jaderná energie figuruje, a premiér Babiš tím pádem může slavit a radovat se.

Po přečtení příslušné části Babišova nejnovějšího týdenního hlášení je už trochu jasnější, co se přihodilo, proč je ono slovní spojení pro premiéra tak zásadní a co všechno si z něj odvozuje. Nejde o nic jiného než o nový jaderný blok v Dukovanech, který by se měl podle Babiše začít stavět v roce 2029 a hotový by měl být již v roce 2036.

Šéf hnutí ANO ve svém aktuálním hlášení komentuje zmínku o jádru v závěrech Evropské rady takto: "Kývli na to, že jaderná energie má v energetickém mixu své pevné místo. Znovu opakuju, je to čistý, bezemisní zdroj. Na Evropské radě jsem taky vysvětloval, že mi vůbec nejde o to, aby Evropská unie zaplatila výstavbu našich nových jaderných bloků, ale potřebuju si být jistý, že nám ve velmi složitém povolovacím procesu, který zčásti probíhá i v Bruselu, nikdo nebude házet klacky pod nohy. Ani tak to nebude jednoduché."

Premiér doufá, že názor změní i Rakousko a nebude blokovat a žalovat výstavbu všech jaderných bloků v Evropě. S lehkou nadsázkou se dá říct, že závazek uhlíkové neutrality v roce 2050 je pro Babiše vítaným vyjednávacím nástrojem, jak dosáhnout toho, aby mu v Evropské unii nikdo nedělal problémy se stavbou Dukovan II.

Uvedená dvojice slov ze závěrů Evropské rady proto dost možná bude jen začátkem a první vlaštovkou, na kterou se nabalí další dohody a ujednání a na kterou se Babiš v případě potřeby může do budoucna odvolávat ve smyslu: 'Jestli chcete uhlíkovou neutralitu Evropské unie v daném roce, dovolte nám stavět nové jaderné zdroje. Pokud nám v tom budete bránit, máte smůlu, EU se do roku 2050 uhlíkově neutrální nestane.'

Dům jako malá elektrárna a teplárna

Zatím se tedy zdá, že Česká republika se asi vydá na cestu uhlíkové neutrality do poloviny tohoto století. Předseda vlády tento závazek sice úzce spojuje s jadernou energií, přesto lze říct, že tímto způsobem splnil to, co po něm chtěli i středoškoláci z Fridays for Future, kteří protestují za klima a kteří se s Babišem setkali v prosinci.

Jak přesně ale v našem případě bude vypadat naplňování uhlíkové neutrality? Na to premiér zcela uspokojivou odpověď nedává. Jisté je podle něj to, že bez jádra to nepůjde. Ovšem abychom mu nekřivdili: hovoří také o tom, že bude nutná naprostá změna v osobní i nákladní dopravě, všechno bude jezdit na elektřinu nebo vodík, budou se muset zateplit veškeré budovy a nové se budou stavět jen velmi nízkoenergetické. Vysázejí se miliardy sazenic stromů a kromě jádra budou růst i obnovitelné zdroje – především stovky tisíc menších projektů.

Otázka je, jestli se to všechno podaří uskutečnit, jak to bude vypadat v praxi a hlavně jaký konkrétně bude harmonogram zavírání uhelných elektráren. Právě okamžité vypracování jasného plánu na ukončení jejich činnosti, který by se měl začít realizovat co nejdříve, je to, co po vládě rovněž chtějí středoškolští aktivisté z Fridays for Future.

Ve svých pravidelných facebookových hlášeních přitom premiér Babiš nejde vůbec tak daleko jako před dvěma lety ve své knize O čem sním, když náhodou spím, která je jeho vizí České republiky v roce 2035 (tedy výrazně dříve, než v jakém roce by mělo být Česko uhlíkově neutrální).

"Až polovinu energie nám vyrobí silné jaderné elektrárny. Možná jedna, možná dvě. To je první opora naší soběstačnosti. Tu druhou polovinu vyrobíme lokálně, a to je jádro energetické revoluce. Když přenášíte energii stovky kilometrů, až třetina se jí ztratí. Centralizované zdroje jsou zranitelné, dá se na ně zaútočit, jakýkoli výpadek je průšvih. Ale každá obec, každý podnik a každý dům může být malá elektrárna, jak už jsem o tom psal v kapitole o čisté zemi," píše se v knížce předsedy hnutí ANO.

Nejsilnější myšlenka budoucí energetiky

Představa, že se takhle lokálně vyrobí 50 procent energie, je natolik ambiciózní, že se k ní Babiš už raději nehlásí, a místo toho dokola omílá, jaký megatunel byly soláry. Zkrátka, co mu přišlo dobré pro rok 2035, to již pro rok 2050 neobstojí.

Kde jsou ty časy, kdy Babiš kandidoval ve sněmovních volbách s knihou, ve které se psalo, že nejsilnější myšlenkou budoucí energetiky jsou malé lokální zdroje, kdy každý dům, každá obec bude takovou malou úspornou a ekologickou elektrárnou a teplárnou v jednom? Asi tu svoji vizi tehdy ani nečetl.

Premiér Babiš se nyní v otázce klimatických změn snaží skloubit dva postoje. Na jedné straně uznává, že jde o zásadní problém, kterému se nelze vyhnout a kterému věnuje patřičné množství času a energie. A je pravda, že ho nezpochybňuje ani nebagatelizuje a přikládá mu patřičnou váhu. Zároveň se však chce prezentovat jako někdo, kdo srdnatě vzdoruje opatřením, která by případně mohla ohrozit naši prosperitu, hospodářství a průmysl.

V tom má však oporu i ve zmíněných závěrech ze zasedání Evropské rady, kde se kromě samotné uhlíkové neutrality v roce 2050 píše o tom, že jí musí být dosaženo způsobem, který zachová konkurenceschopnost Evropské unie, a že přechod k ní s sebou přinese potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely, trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj.

Možná by to Babiš se svou stylizací do odvážného reka, který chrání občany České republiky, jejich zájmy a jadernou energii, bez níž se neobejdou, a vybojovává pro ně to či ono, nemusel tak přehánět.