Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Před několika týdny proletěla médii zpráva, která musela zasáhnout každého milovníka koček. Dvojici britských výzkumníků se údajně podařilo dokázat, že tyto malé šelmy nemají ke svým chovatelům žádný vztah. Když jejich majitel vyrazí na dovolenou, kočka je nanejvýš rozladěná, že něco není tak, jak je zvyklá. Do původního zdroje však autoři těchto článků patrně ani nenahlédli, protože ten vypovídá o něčem docela jiném.

Mumifikace  mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí. 

Pokud bychom dostali všechny 7,3 miliardy obyvatel planety na jedno místo, zabrali by oblast velkou jako New York nebo třeba okres Praha-východ. Co by se ale stalo, kdyby všichni tito lidé najednou vyskočili do vzduchu?

Jan Svatopluk Presl, přírodovědec a tvůrce českého odborného názvosloví. Jeho jméno je jedním dvaasedmdesáti, které je vepsáno do fasády Národního muzea. Většina slovních novotvarů, které vymyslel žije dodnes. Klokan, bobr, tuleň a hroch, ale také kyslík, draslík či vápník. S nástupem jara můžeme navíc obdivovat Preslovy sněženky a bledule. 

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Nedostatečná léčba mozkových funkcí je jednou z velkých bolístek moderní medicíny. Ačkoliv lékařská věda zvládá transplantaci jiných orgánů, vyvíjí nanoléčiva a stojí zřejmě i na pokraji léčby rakoviny, mozek do značné míry stále zůstává velkou neznámou. Snad však svítá na lepší časy - další výzkum v řadě potvrdil, že již půlstoletí máme k dispozici látky, které výrazně zlepšují schopnost mozku sebe sama opravovat. Říkáme jim však psychedelika.

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.