Málokoho asi před spaním trápí otázka, kolik místa všichni lidí na Zemi zaberou. Tim Urban si ale dal tu práci a pomocí matematických výpočtů a hravé grafiky došel na svém blogu Wait but Why? ke konkrétnímu číslu – stačil by čtverec o straně dlouhé 27 kilometrů.

Vycházel přitom z pokusu kanadských novinářů, z něhož vzešlo, že na jeden metr čtvereční se vejde devět dospělých lidí. Když se vezmou v úvahu i děti do 15 let, dá se mluvit o deseti lidech. Sice se budou trošku tísnit, ale vejdou se.

Do čtverce s rozlohou sto metrů čtverečních se tak "narve" tisíc lidí. Obyvatelům Austrálie nebo třeba Saúdské Arábie by stačil newyorský Central Park, obyvatelé Česka by se vešli do plochy čtverečního kilometru.

Obří tsunami a prasklé bubínky

Aby těch výpočtů nebylo málo, rozhodli se redaktoři serveru Business Insider zjistit, co by se stalo, kdyby se všichni tito lidé najednou pohnuli. Přizvali si na pomoci astrofyzika Paula Suttera z Ohijské státní univerzity a fyzika Marka Boslougha z Národních laboratoří Sandia.

V rámci experimentu vědci spočítali, jak by se na Zemi projevilo, kdyby lidé shromáždění na jednom místě poslechli instrukci a poskočili na jedné noze. Energii, která by se uvolnila ve chvíli, kdy by dopadli ve stejnou chvíli zpět na zem, by částečně absorbovaly podrážky bot.

Zbytek energie by se rozptýlil do ovzduší a do země a měl by pro lidi trýznivé důsledky. Uvolnil by se zvuk znějící jako bouřlivý potlesk, který by dosáhl hlasitosti 200 decibelů, což by nám roztrhlo bubínky. Pro lepší orientaci – tryskový motor produkuje během vzletu zvuk o hodnotě 150 decibelů a lidský práh bolesti je 120 decibelů.

Země by se otřásla a pokud by skupina lidí stála na pobřeží, vyvolal by skok 30 metrů vysokou vlnu tsunami. Vzniklé zemětřesení by mělo sílu od čtyř do osmi stupňů magnitudy, což by se mohlo projevit od lehkého zachvění až po pád budov.

Ani více než sedm miliard lidí by ale nedokázalo nijak pohnout planetou, teoretický pokus by se na dění ve vesmíru vůbec neprojevil…