Je vlastně dosti s podivem, že se za poslední třicet let do pokusu popsat Čechy a Češky jako národ se specifickými vlastnostmi, vadami, ale i přednostmi, nikdo nepustil. Troufl si na to až ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. O něm je známo, že mu nechybí ani sebevědomí, ani schopnost vysvětlovat i složité věci poměrně jednoduše, i když rázně, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Kůň byl tahounem naší civilizace. Elegantní zvíře s ladnými pohyby však zajímalo už mysl prehistorických lidí, kteří jeho služeb ještě nevyužívali.

Brutální policejní zásah proti studentskému průvodu odstartoval 17. listopadu 1989 události, které změnily československé dějiny. Jaká byla atmosféra během sametové revoluce? 

Stěhování lidí z různých oblastí, národů a civilizačních okruhů se v konečném důsledku nelze vyhnout. Dokládá to historie 'věčného města'.

Spolek Ruská tradice, který už dvě desítky let působí v Česku, sdružuje tuzemské příslušníky ruské menšiny, mezi nimi i potomky a příbuzné někdejší ruské emigrace z 20. let minulého století. "Měl jsem to štěstí, že jsem tu ještě zažil zbytky té původní ruské emigrace z dob první republiky. To prostředí mne dost výrazně ovlivnilo," říká předseda spolku Igor Zolotarev, který se do Československa přiženil v 70. letech, pro web Hlídací pes.

Historie Strýčka Sama, jehož postava se stala symbolem Spojených států (a především jejích vlády), je stejně kuriózní, jako nesčetné karikatury, plakáty či masky, které jej zobrazují.

Charakter povodí Vltavy v centru Prahy se po staletí proměňuje. Od chudinských čtvrtí a nevěstinců, přes obchodní tepnu po luxusní místo k bydlení a kulturní a hipsterský prostor, který si oblíbili nejen pražští, ale i turisté. Letos navíc proběhla rekonstrukce kobek pražských náplavek, která měla toto kulturní zaměření podpořit.

Vzpomínky Čechů na dobu totality blednou závratnou rychlostí, ukazuje nový průzkum organizace Post Bellum. Ta mimo jiné zjišťovala, co si lidé myslí o komunismu a jak tehdejší život srovnávají s tím dnešním, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.