Jde o přísně (v propagandistických protiamerických karikaturách naopak směšně) vyhlížejícího mužíčka s bílou kozí bradkou, ve fráčku v národních barvách a s cylindrem, většinou vyzdobeným hvězdami a pruhy.

Dnes už samozřejmě není jasné, kdo jako první přišel se Strýčkem Samem jako s personifikací USA, je ale známo, odkud se vzalo maskotovo jméno. Vděčí za něj iniciálám US, které - jako majetek Spojených států - označovaly sudy s masem pro americké vojáky bojující v tak zvané druhé válce za nezávislost (1812-1815) proti Britům.

Písmena US ale nebyla jenom zkratkou pro United States, ale shodou okolností i iniciálami přezdívky jistého Samuela Wilsona, kterému se říkalo "Strýček Sam" (Uncle Sam). Wilson byl obchodníkem s masem z města Troy ve státě New York, který dodával proviant americké armádě.

Vojáci žertem říkali, že je "US" krmí hned dvakrát: Jednou jako Spojené státy, jednou jako Strýček Sam. A personifikace státu byla na světě. Obrázek Strýčka Sama se pak poprvé objevil v časopise Harper’s Weekly v prosinci 1861, vypadal ovšem o hodně jinak, než jak si ho většinou představujeme dnes. A ani ten pozdější se skutečnému Samuelu Wilsonovi pranic nepodobá.

Už ses přihlásil do armády?

Dnes nejznámější podobu vtiskl maskotovi Thomas Nast v listopadu 1869 - rovněž v časopise Harper’s Weekly. Nast je mimochodem i autorem nejznámější podoby Santa Clause, republikánského slona a demokratického osla. Skutečnou popularitu si ale postavička Strýčka Sama získala až za první světové války díky světoznámému náborovému plakátu od Jamese Montgomeryho Flagga z roku 1917, na němž zamračený Strýček Sam v národních barvách, s uhrančivým pohledem a namířeným ukazovákem vyzývá ke vstupu do americké armády.

Jakkoli je tato kresba ikonická, je třeba připomenout, že nápad nebyl nový, ale byl obšlehnutý od britského kreslíře Alfreda Leeteho, který už v roce 1914 vyhotovil náborový plakát, kde stejným gestem láká rekruty britský ministr války lord Horatio Kitchener.

Mobilizační plakát se Strýčkem Samem se pak znovu osvědčil i ve druhé světové válce a během let se dočkal nejen řady napodobenin (inspirovala se i Rudá armáda), ale i parodií.

V září 1961 pak americký Kongres povýšil figurku na národní symbol a deklaroval, že Samu Wilsonovi z Troy ve státě New York přísluší čest být 'otcem' Strýčka Sama, trvalého národního symbolu americké síly a ideálů. Na památku tohoto muže se v USA od roku 1989 z rozhodnutí Kongresu slaví 13. září jako den Strýčka Sama (Uncle Sam Day) – na den narození Samuela Wilsona v roce 1766.

Tyto oficiální pocty samozřejmě nijak nezabránily firmám ani karikaturistům v tom, aby si proslulého maskota dle potřeby upravovali pro propagaci nebo naopak pro kritiku Spojených států. Kdo si třeba pamatuje ještě předlistopadové rádoby politické kreslené vtipy z Dikobrazu nebo Rudého práva, jistě si vzpomíná, že se to tam hanlivými obrázky Strýčka Sama jen hemžilo.

Jako komická postavička a ztělesnění USA figuruje chudák Sam v politických karikaturách dodnes, byť ho v nich poslední dobou (přinejmenším dočasně) nahradil mnohem vděčnější a srandovnější objekt – Donald Trump.