Málokterý film v poslední době vzbudil takovou společenskou bouři, jako dvoudílný dokument Leaving Neverland z koprodukce britského Channel 4 a americké HBO. Ve čtyřhodinovém snímku, který nově otevřel mnohokrát omílané kontroverze kolem podivného vztahu zesnulého krále popu Michaela Jacksona k malým chlapcům, velmi otevřeně a detailně vypovídají dvě údajné oběti Jacksonova sexuálního zneužívání - Wade Robson a James Safechuck.

Dokument k sobě přitáhl pozornost a vzbudil vášně již na konci ledna, kdy byl promítnut v předpremiéře v USA v rámci festivalu Sundance. Kvůli podrobnému líčení údajných sexuálních praktik s nezletilými, o nichž oba dnes již dospělí muži mluví, byli přítomni i zdravotníci. HBO pak snímek vypustila na začátku března.

Vášně kolem dokumentu se tak táhnou již několik měsíců a rozhodně neutichají. Na jedné straně stojí zapřisáhlí Jacksonovi příznivci, kteří proti dokumentu aktivně zbrojí a útočí na výpovědi údajných obětí a jejich blízkých, které často označují za lháře toužící pouze po pozornosti a po penězích.

Na druhé straně některá světová rádia, jako například BBC Radio 2, přestávají písničky krále popu v reakci na dokument hrát. Stažena byla i jedna ze starších epizod populárního seriálu Simpsonovi, kde vystupuje muž vydávající se za Jacksona, kterého ale v originále zpěvák skutečně daboval, což autoři oficiálně přiznali teprve loni.

Ke kontroverznímu tématu se vyjadřuje i řada světových celebrit. Spoustu nemilé pozornosti si tak na konci března vysloužila například zpěvačka a herečka Barbra Streisandová, která poněkud zbrkle prohlásila, že výpovědi obou mužů sice věří, ale zastala se i Jacksona s tím, že "jeho sexuální potřeby byly jeho sexuální potřeby" a chlapci byli "nadšeni", že s ním mohli být. Za což sklidila notnou dávku kritiky a následně se za svá nešťastně volená slova veřejně omluvila na Twitteru.

V rámci celé kauzy tak řada lidí nově řeší často opakované dilema, zda kontroverzní osoba autora devalvuje i jeho dílo. A jestli je tedy nadále možné poslouchat Jacksonovy slavné hity s myšlenkou, že za nimi dost možná stojí zvrácený muž, který využíval svého kultu a postavení světové celebrity k sexuálnímu zneužívání.

Nic nového pod sluncem?

U Michaela Jacksona jde o staronovou kontroverzi, která se s ním táhne již od 90. let, kdy poprvé stanul před soudem za údajné zneužívání nezletilého chlapce. Tehdy se Jackson s rodinou mimosoudně vyrovnal částkou 22 milionů dolarů. Dalšímu obvinění pak čelil v roce 2003, dva roky nato ho soud shledal nevinným.

I když se Jacksonovi nikdy nic nedokázalo, kontroverzí spojených s jeho přinejmenším krajně podivným vztahem k dětem se už nikdy nezbavil. Kombinace slavného hudebníka a sexuální záliby v malých chlapcích se tak například stala prakticky evergreenem černého humoru moderní doby.

V seriálech jako Městečko South Park a Family Guy, které se nikdy s nikým nepářou, tak najdeme řadu drsných narážek na Jacksona, který zde třeba unáší děti. Postava krále popu se jako záporák objevila i v jednom z dílů šílené komedie Scary Movie, parodující slavné horory, kde se před hlavním hrdinou hledajícím malou dceru hájí Jackson slovy: "Přísahám, že jsem se ji nedotkl. Vždyť je to holka!"

Jacksona jako postavu v podobném duchu využil i český spisovatel Ondřej Neff ve svém ulítlém komiksu Pérák kontra Globeman, kde hudebník na návštěvě Prahy za účelem sexuální turistiky hází hlášky jako "Co je tohle za hnus? Sliboval jsi desetileté house, a zatím mi cpeš nějakou ženskou. Fuj tajskl!" poté, co mu hlavní záporák nabídne uměle vytvořenou sexbombu.

Je to skutečně o Jacksonovi?

Ať už člověk výpovědím v dokumentu Leaving Neverland věří, nebo je přesvědčen, že se jedná o velké spiknutí řady lidí proti hvězdě, která je už deset let po smrti a která byla ve skutečnosti vnitřním dítětem, a že se během společného spaní s chlapci v jedné posteli nikdy nic špatného nedělo, je třeba říct, že hlavní hodnota dokumentu je v něčem jiném, než je nařknutí Jacksona ze sexuálního zneužívání.

Snímek rozhodně není na prvním místě o Michaelu Jacksonovi. Je to především rozsáhlý dokument, který podrobně mapuje a představuje proces sexuálního zneužívání a jeho možné následky, což je i důvod, proč filmu nijak neškodí jeho čtyřhodinová délka. Je více o obětech a jejich blízkých, kteří se s celou svou temnou historií snaží postupně vyrovnat a bojovat. V tomto ohledu je až krutě autentický a perfektně zapadá do odborného poznání o sexuálním zneužívání a jeho obětech.

Leaving Neverland se snaží odpovídat na často kladené otázky, které v případě podobných kauz - například v rámci kampaně MeToo - můžeme často slyšet. Proč s tím oběti vyšly na veřejnost až po letech? Proč se s člověkem, který je zneužíval, nadále stýkaly a společně fotily? Jejich blízcí přece museli něco tušit - proč tedy nezasáhli? A tak dále.

Zatočit se stigmaty

Dokument drsně útočí na zjednodušenou společenskou představu o sexuálním zneužívání, kdy je na jedné straně zlý a agresivní zvrhlík, a na druhé straně nevinné oběti, které si jsou vědomy toho, že se jim děje něco zlého. Tak jednoduché to ale není, jak krásně ilustrují právě příběhy Safechucka a Robsona, kteří v dokumentu otevřeně mluví o tom, jaký pro ně byl Jackson úžasný člověk, a o tom, jak ho milovali.

Jejich matky pak samy mluví o své posedlosti králem popu, o tom, jak postupně selhávaly a jejich ostražitost v záři velké hvězdy postupně ochabovala. Celý dokument tak ve výsledku spíše než jako útok na Jacksona působí jako veřejná psychoterapie obou rodin. Jako velká zpověď, kdy lidé chtějí vykřičet svá temná tajemství, jež je po léta uvnitř sžírala. Leaving Neverland by se klidně mohl točit kolem jiné osoby, než je Michael Jackson, a jeho hlavní poselství by zůstalo stejné.

Bohužel k sobě hlavní pozornost kolem filmu přitáhla především oboustranná hysterie na téma, zda Jackson někdy někoho zneužil, anebo nezneužil, kdy často lidé nekompromisně zastávají jednu nebo druhou absolutní pravdu. Přitom si ani jedním z těchto tvrzení nemůžeme být stoprocentně jistí a s velkou pravděpodobností v tom nebude úplně jasno nikdy.