Kopilot Airbusu A320: Úkladný vrah nebo nemocný člověk?

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Lopušník

Vyšetřování tragické nehody německého airbusu ve francouzských Alpách se zatím soustředí především na Andrease Lubitze, který stroj schválně navedl do země. Už méně se ale řeší, jak je možné, že se člověk s těžkými depresemi a léky silně ovlivňujícími psychický stav i motoriku pacienta, mohl dostat do kabiny, byť "jen" jako kopilot. 

Místo havárie německého airbusu s troskami stroje

Místo havárie německého airbusu s troskami stroje,zdroj: Profimedia.cz

Všechno to samozřejmě může být považováno za zbytečné dohady, které 149 lidem život nevrátí. Na druhou stranu se ukazuje, že se za tragickou nehodou může skrývat totální selhání příslušných úřadů a není vyloučeno, že by se v budoucnu podobná situace mohla opakovat. Vyšetřování, které stále ještě probíhá jak na francouzské, tak na německé (a zdá se, že i na americké) straně, postupně odhaluje události dávno před havárií letadla.

Příliš mnoho otázek, na které chybí odpověď

V Lubitzově zdravotním osvědčení pro budoucí piloty stojí v kolonce, zda žadatel aktuálně bere nějaké léky, zaškrtnuta záporná odpověď. Přitom lékaři v dopise z června 2009 předepisují léky Escitalopram (známější pod obchodní značkou Cipralex) a Mirtazapin.

Jde o psychofarmaka běžně užívaná k léčbě deprese a úzkostných poruch a měla by se brát pravidelně, dlouhodobě a v přesně určené dávce. Oba léky mají spoustu nežádoucích účinků (nespavost, stažení zornic, závratě, pocení, únava, snížení libida) a dlouho trvá, než zaberou. Lékaři upozorňují, že se v počátečních fázích jejich užívání mohou objevovat sebevražedné sklony. Pokud se tak stane, měl by to pacient neprodleně oznámit ošetřujícímu lékaři. 

Escitalopram (Cipralex) a Mirtazapin patří do skupiny moderních antidepresiv, která zvyšují hladinu neurotransmiterů. Escitalopram (Cipralex) se řadí ke druhům antidepresiv tzv. 3 generace s označením SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu – jde o neurotransmiter, který ovlivňuje náladu).

Mirtazapin zase patří do skupiny noradrenergních a serotoninergních antidepresiv a účinkuje mnohem rychleji než jiná antidepresiva. Oba léky se běžně předepisují. Lékaři ovšem upozorňují na problémy spojené s vysazením léků, především v případě Ecitalopramu. Pokud je ukončení léčby příliš náhlé, mohou se objevit nežádoucí účinky (smyslové poruchy, poruchy spánku, podrážděnost a poruchy zraku, zmatenost atd.). U některých pacientů mohou mít tyto příznaky závažný průběh a mohou přetrvávat měsíce i roky.

Obecně při užívání antidepresiv platí, že se posuzuje individuálně (s ohledem např. na typ léku), zda je pacient schopen řídit třeba motorové vozidlo. Povolení pilotování dopravního letadla je ale na pováženou. Vzniká totiž až příliš mnoho "kdyby".

Znali němečtí lékaři skutečný zdravotní stav pacienta, nebo vyšetření Lubitze proběhlo pouze rutinním způsobem? Nebyla léčba přerušena moc brzo? Nelhal Lubitz lékařům o svém zdravotním stavu nebo o tom, zda ho v minulosti napadly sebevražedné myšlenky? Na spoustu těchto otázek by mohla odpovědět analýza zdravotní dokumentace a výslechy lékařů či blízkých lidí.

Promyšlená vražda nebo zkratové jednání?

Krátce po nehodě se nicméně objevila zpráva, že Lubitz o svých problémech s depresemi v roce 2009 informoval leteckou školu Lufthansy. Z lékařských zpráv ale vyplývá, že byl způsobilý k pilotování letadla a totéž tvrdili i němečtí lékaři v dopise americkému Federálnímu leteckému úřadu, který se o Lubitze zajímal. 

Z jeho dokumentu jasně vyplývá, že němečtí lékaři ujišťovali Američany, že Lubitzova léčba deprese probíhá standardním způsobem a v budoucnosti může být dokonce zastavena. 

Zatím vše nasvědčuje tomu, že Lubitz to měl celé promyšlené. Pilota letadla vyzval, aby si odskočil a sám se chopil řízení. Na záznamu jedné z černých skříněk je slyšet jeho klidný a vyrovnaný dech, který nedopovídá chování člověka jednajícího zkratově. V jeho počítači se také našel plánek dveřního systému letadla. Na druhou stranu krátce před činem se snažil od lékaře v Düsseldorfské nemocnici zjistit svoji diagnózu. Mluvčí lékařského zařízení ale popřela, že by se u nich Lubitz léčil s depresemi.

Ve zdravotním osvědčení se přitom objevuje poznámka, že po dobu 18 měsíců (od listopadu 2008 do června 2009) měl deprese, ale o kus dál v záznamu je jeho duševní stav označen jako normální. Na základě toho mu bylo vystaveno potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Němečtí lékaři také ve svém dopise z června 2009 výslovně píšou, že "pacient je emocionálně vyrovnaný, netrpí fobiemi ani obsesemi".  Je tedy evidentní, že ti, kdo vystavili potvrzení (patrně po roce 2009), se nechali ukolébat zprávou lékařů, kteří tvrdili, že Lubitz je v pořádku a léčení může být ukončeno. 

Německý deník Bild tento týden ve středu uvedl, že Lubitz si dopředu vyzkoušel navést letadlo na sestupný kurz. Stalo se to při osudném letu z Düsseldorfu do Barcelony. "Není vyloučeno, že Lubitz nechtěl svůj čin při letu do Barcelony pouze vyzkoušet, ale i uskutečnit," spekuluje deník. Při zpátečním letu do Německa se to pak kopilotovi nakonec povedlo. V den letu měl mít Lubitz volno. Policie našla v jeho bytě roztrhanou neschopenku od lékaře. 

Snad se jednou podaří vypátrat, co se doopravdy stalo a zda vinu nenesou také laxní úředníci, kteří do kokpitu letadla pustili člověka, který na tom duševně nebyl zcela v pořádku. Bylo by ovšem nesmírně tragické, kdyby celé vyšetřování skončilo s tím, že pád letadla byl jen dalším "obyčejným" leteckým neštěstím. 

Tagy: Německo duševní zdraví zdraví a životní styl vakcíny a léky antidepresiva pád airbusu ve Francii

Zdroje: The New York Times