Jsme čím dál hloupější. Ale proč?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Průměrná inteligence celosvětově klesá, jak dokládá řada studií. Hloupneme, anebo se jen více přizpůsobujeme prostředí?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Na světě je nás čím dál tím víc. Jsme propojeni internetem až do té nejzapadlejší vísky, všechno víme, a přitom jsme čím dál hloupější. Jak je to možné?

Podle empirické studie expertů z Vídeňské univerzity Evropané "hloupnou", a s nimi celý svět. V uplynulých letech přitom průměrná inteligence trvale rostla, mezi roky 1909 a 2013 stoupl inteligenční kvocient (IQ) celosvětově o 30 bodů. Jde o tak zvaný Flynnův efekt, který popisuje rostoucí inteligenci obyvatelstva a zjednodušeně řečeno uvádí, že průměrné hodnoty IQ ve společnosti stoupají o tři body za deset let.

Důvodů tohoto nárůstu je hned několik: například zdravější stravování a lepší výživa, lepší lékařská péče a mentální stimulace, více a déle se učíme. Příčina může být i genetická, ale roli mohou hrát i metodologické změny v testování IQ.

Začalo lidstvo hloupnout, nebo jen špatně měříme IQ?

Ve srovnání s počátkem 20. století je tedy dnes lidstvo výrazně inteligentnější. Flynnův efekt fungoval přinejmenším do poloviny 80. let. Tehdy začala v Evropě v tomto ohledu krize. Nejnovější pozorování hovoří od tohoto okamžiku o zpomalování, případně stagnaci, ba dokonce opačném trendu. Ten se nyní projevuje i globálně a IQ lidstva klesá.

"Jsme inteligentnější, pokud jde o schopnosti, které potřebujeme. Naopak jsme méně inteligentní, pokud jde o schopnosti, které tolik nepotřebujeme," upřesňuje odborník na výzkum inteligence z Vídeňské univerzity Jakob Pietschnig.

Všeobecné znalosti, stejně jako gramatické a vyjadřovací schopnosti, matematická gramotnost a prostorová představivost jsou specifickou formou inteligence. Zatímco v letech 1909 až 2013 činil nárůst v oblasti logiky 37 bodů, u konkrétního vědění to bylo už jen necelých 22 bodů, v Evropě dokonce něco málo přes 18 bodů.

Z toho plyne, že lidé v testech dokáží lépe a rychleji rozeznávat abstraktní vzory, prostorově se orientovat a rozhodovat se, zatímco v ostatních oblastech už to taková sláva není.

Pietschnig to vysvětluje tím, že před 100 lety byly různé typy lidských schopností víceméně v rovnováze, zatímco dnešní doba vyžaduje vysokou specializaci v jednotlivých segmentech. Jinými slovy: Zatímco dříve jsme uměli od všeho něco, dnes se spíše vyžaduje, abychom uměli jednu věc pořádně.

Člověk je tvor přizpůsobivý

Výsledky vídeňské srovnávací studie by tedy napovídaly tomu, že naše duševní schopnosti přizpůsobujeme svému okolí. A pro to je v posledních desetiletích charakteristická především computerizace a digitalizace. Zatímco před pár desítkami let se ještě létalo do vesmíru se stopkami v ruce, dnes máme auta, která (skoro) sama jezdí. V testech sice dopadly hůře aspekty, jako je slovní zásoba, matematické schopnosti nebo všeobecné znalosti, ale to všechno jsou věci, s nimiž si obyčejný chytrý telefon beztak asi poradí lépe než člověk. A technika bude v tomhle ohledu stále dokonalejší.

Pokles světového IQ některé teorie vysvětlují geneticky tím, že inteligentní lidé se zaměřují spíše na kariéru, zatímco ti méně inteligentní plodí děti. Leckdy se pokles dává za vinu i migrační vlně a jejím důsledkům. To ovšem výzkumy nepotvrzují – jednoduše proto, že do příslušných studií nejsou migranti zahrnuti. Je to logické: Pokud někdo prchá do cizí země (ať už z jakéhokoli důvodu), asi nebude jeho hlavní snahou nechat se v nové zemi ihned zařadit do výzkumu IQ.

Řada studií dává nižší schopnost myslet do souvislosti i s globálním oteplováním: horko společně s nedostatkem spánku a tekutin prokazatelně výkon mozku snižuje. To jsou ovšem podle Pietschniga faktory, které spíše ovlivňují okamžité výkony při testech, než že by šlo o dlouhodobý trend související s anti-Flynnovým efektem.

Méně se čte, více se civí na displeje

Jak již bylo výše řečeno, nejčastěji se změna lidské inteligence dává do souvislosti s technikou a digitalizací. Stručně řečeno – stále méně se čte a stále více času se tráví online.

Zatímco jedni tvrdí, že počítače či chytré telefony nás činí inteligentnějšími, protože posilují naše logické myšlení, druzí v nich naopak vidí příčinu našeho hloupnutí, protože díky (nebo kvůli?) nim nemusíme tolik přemýšlet a skoro nic si pamatovat. Může to tedy také znamenat, že některé schopnosti sice ztrácíme, ale jiné získáváme.

Podle profesora Reinholda Poppa z vídeňské Soukromé Univerzity Sigmunda Freuda se z tohoto pohledu nejedná o pokles inteligence, ale spíš o změnu inteligenčního profilu. V souvislosti s klesajícím IQ si tedy nutně musíme položit otázku, do jaké míry mají obvyklé způsoby měření IQ ještě vypovídací hodnotu.

Umět počítat z hlavy a ovládat mluvnici už dnes nejsou schopnosti, které nutně znamenají úspěch – stačí se podívat kolem sebe. Umí třeba náš pan premiér a úspěšný podnikatel pořádně česky, nebo si v mluveném projevu v ničem nezadá s Miloušem Jakešem? Na jazykovou obratnost a počítání mají úspěšní lidé celá oddělení poradců, případně algoritmy. Dnes se cení především kreativita, jak dokládají příklady lidí typu Marka Zuckerberga.

Pravda je, že v celé své historii lidé rozvojem a využíváním strojů své schopnosti výrazně zlepšovaly. Je proto v jistém smyslu logické, že ukládání informací a znalostí, právě tak jako početní operace můžeme asi klidně přenechat mašinám, které to dovedou lépe než my. Můžeme se pak výrazněji soustředit na to, co ani nejlepší počítač (zatím – a možná dokonce nikdy) nezvládne: chápáni, plánování a kreativní vytváření komplexních souvislostí společně s racionální analýzou, sociální empatií a eticky fundovaným vyznáváním hodnot. A to samozřejmě nutně musí změnit i naši inteligenci. Teprve čas ukáže, zda k lepšímu, nebo k horšímu.

Tagy: Evropa Rakousko zahraničí umělá inteligence věda a poznání IQ inteligence vzdělávání a výchova

Zdroje: vlastní,Kurier,ORF