Možná jste to už někdy slyšeli od babiček: „Podzimní děťátka bývají moc chytrá.“A možná jste si to vysvětlovali jako milou, starou rodinnou frázi, která patří mezi ty věci, jež se říkají u čaje a bábovky. Babičky to spojovaly s klidem babího léta, barevnými stromy a pocitem, že podzimní dítě prostě přichází na svět „jako poslední sladké jablíčko roku“

Myslíte si, že vyšší IQ se projevuje jen excelováním ve škole nebo pamětí  géniuse? Omyl! Moderní výzkumy ukazují, že lidé s nadprůměrnou inteligencí mají spoustu jemných, často nepovšimnutých rysů – od prodlouženého vývoje mozku až po delší život. Pojďme se podívat na to, co se v praxi ukazuje jako charakteristické pro inteligentnější lidi.

Zkuste si představit, jak jste uvěřili tomu, že jste prostě „normální“- protože vás o tom přesvědčili ostatní. Možná jste ve škole dostávali trojky z matiky, takže se nikoho nenapadlo ptát, jestli náhodou nevnímáte úplně jiné vzorce- v hudbě, v barvách, ve slovech… A možná vaše genialita pořád někde tiše přežívá. Pod nánosem úkolů, konvencí, vzorců chování, tlaku okolí. Co kdyby šla ještě vytáhnout na světlo?

Průměrná inteligence celosvětově klesá, jak dokládá řada studií. Hloupneme, anebo se jen více přizpůsobujeme prostředí?

Dvanáctiletá Nicole Barrová přepsala inteligenční statistiky Mensy. Dívka, která žije s rodinou v karavanu v romské osadě Harlow nedaleko Londýna, dosáhla v inteligenčních testech lepšího skóre než Albert Einstein či Stephen Hawking. "Dokazuje to, že není důležité, odkud jste," říká její otec James Barr, který se živí jako metař.

Anglicky se tomu říká multitasking: zvládání více úkolů zároveň. Mistry tohoto oboru jsou počítače, ale lidské mozky? Ty na něj vůbec nejsou stavěné. Multitasking náš mozek dostává do smyčky, kvůli které je čím dál těžší udržet pozornost.