Myslíte si, že vyšší IQ se projevuje jen excelováním ve škole nebo pamětí  géniuse? Omyl! Moderní výzkumy ukazují, že lidé s nadprůměrnou inteligencí mají spoustu jemných, často nepovšimnutých rysů – od prodlouženého vývoje mozku až po delší život. Pojďme se podívat na to, co se v praxi ukazuje jako charakteristické pro inteligentnější lidi.

Mozky, které přemýšlejí jinak, potřebují i jiný rytmus života. Proč chytří lidé cítí, že nejlépe slyší své myšlenky, když kolem utichne svět?

Je krásná, vzdělaná, sebevědomá, ale přesto sama. Scénář, který se opakuje až příliš často. Za perfektní fasádou často žije žena, která se večer ptá sama sebe: „Proč zůstávám sama, když mám tolik, co nabídnout?“ Odpověď bývá složitější, než by se zdálo. Nejde o její nedostatky, ale o to, jak ji okolí čte, a co ona sama o sobě (možná nevědomky) vysílá do světa.

Barvy nejsou jen výběrem stylu -  mohou odrážet způsob, jak myslíte. Psychologové tvrdí, že lidé, kteří inklinují ke specifickým odstínům, často disponují vyšší vnímavostí, racionalitou či kreativním myšlením. Víte, které tři barvy ve vaší skříni by mohly naznačit, že máte IQ mimo průměr?

Má jít vaše dítě do školy? Tohle rozhodnutí není jen o věku! Co když za jeho „nezralostí“ není problém, ale přirozený rys, který z něj jednou udělá silnou osobnost? Kdy odklad opravdu nepomůže a proč může být jen falešnou nadějí? Vysvětluje psycholožka Šárka Miková, autorka originální Teorie typů.

Zkuste si představit, jak jste uvěřili tomu, že jste prostě „normální“- protože vás o tom přesvědčili ostatní. Možná jste ve škole dostávali trojky z matiky, takže se nikoho nenapadlo ptát, jestli náhodou nevnímáte úplně jiné vzorce- v hudbě, v barvách, ve slovech… A možná vaše genialita pořád někde tiše přežívá. Pod nánosem úkolů, konvencí, vzorců chování, tlaku okolí. Co kdyby šla ještě vytáhnout na světlo?

Člověk je úžasný tvor. Můžete mu odebrat polovinu mozku, zbývající část se ale přeskupí a přiřadí si úkoly ztracené poloviny. Vědci zkoumají, jak to funguje.

Průměrná inteligence celosvětově klesá, jak dokládá řada studií. Hloupneme, anebo se jen více přizpůsobujeme prostředí?