Dnes je čtvrtek 25. července 2024., Svátek má Jakub
Počasí dnes 22°C Polojasno

EU schválila dvanáctý balík sankcí proti Rusku, označuje jej za další ránu pro Putina

EU schválila dvanáctý balík sankcí proti Rusku, označuje jej za další ránu pro Putina
Josep Borrell | zdroj: Profimedia

Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 a do prosince příštího roku byla prodloužena i výjimka na dovoz produktů z ruské ropy do ČR.

Nová opatření „přinášejí další ránu schopnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina vést válku“ tím, že se zaměřují na vysoce ceněná odvětví ruské ekonomiky a ztěžují obcházení unijních sankcí, uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „S tímto dvanáctým balíčkem předkládáme robustní nový seznam ekonomických opatření i opatření týkajících se jednotlivců, která dále oslabí ruskou válečnou mašinerii,“ okomentoval balíček šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Náš vzkaz je jasný, jak jsem již řekl na neformální Radě pro zahraniční záležitosti v Kyjevě: budeme dále odhodlaní v plnění našich závazků vůči Ukrajině a budeme i nadále podporovat její boj za svobodu a suverenitu,“ dodal.

Evropská unie v balíčku mimo jiné zavádí přímý i nepřímý zákaz dovozu, nákupu či transferu diamantů z Ruska. Tento zákaz se vztahuje na diamanty pocházející z Ruska, vyvážené z Ruska, převážené přes Rusko a ruské diamanty zpracované ve třetích zemích. Zákaz se od 1. ledna příštího roku vztahuje na neprůmyslové přírodní i syntetické diamanty a rovněž na diamantové šperky. Od září pak začne platit i na ruské kameny zpracované v jiných zemích.

EU dnes také rozšířila sankční seznam o 29 dalších subjektů, které podle unie přímo podporují ruskou válečnou mašinérii, většinou svým zapojením do výroby, vývoje nebo dodávek elektroniky a součástek. Na tyto subjekty se budou vztahovat přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií, které by mohly být využity ve prospěch ruské války nebo by mohly posílit ruský obranný a bezpečnostní sektor. Takto rizikovými položkami jsou nově chemikálie, lithiové baterie, termostaty, stejnosměrné motory a servomotory pro bezpilotní letadla, obráběcí stroje a strojní součásti, uvedla Rada EU.

Sedmadvacítka se rovněž rozhodla rozšířit ropné sankce o zkapalněný ropný plyn (LPG). Bude pro něj platit dvanáctiměsíční přechodné období.

Schválení nového balíku sankcí uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a slíbila stát po boku Kyjeva „v dobrém i zlém“. „Tvrdě potíráme obcházení předpisů a uvalujeme sankce na další zboží, včetně diamantů,“ napsala na síti X von der Leyenová a pogratulovala španělskému předsednictví k dosažení dohody. Ta podle agentury AFP ještě v pátek nebyla úplná, jisté výhrady mělo Rakousko.

„Úplný zákaz ruských diamantů, odstranění mezer ve stávajících sankcích, omezení dovozu zboží dvojího užití a dalších položek, které Rusku každoročně přinášejí zisky v celkové výši 2,2 miliardy eur (53,9 miliardy korun) a pomáhají mu pokračovat v agresi proti Ukrajině,“ ocenil nové sankce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Z národního sankčního seznamu byl odebrán Obnosov, uvalila na něj sankce EU

Z vnitrostátního sankčního seznamu byl odebrán ruský podnikatel Boris Obnosov, neboť na něj v rámci dvanáctého balíku sankcí dnes uvalila postih Evropská unie. Vyplývá to ze seznamu na webu ministerstva zahraničí, upozornil na to server iRozhlas.cz.

Obnosov byl na národní seznam zařazen v srpnu společně s jeho příbuznými, manželi Rostislavem a Olgou Zorikovovými. Ti na seznamu zůstali. Obnosov je generálním ředitelem státního holdingu KRTV, který vyrábí zbraňové systémy a podle ministerstva je dodává ozbrojeným silám režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Automaticky navrhujeme subjekty z vnitrostátního sankčního seznamu na ten unijní. Dnes se to povedlo, což je výsledkem skvělé práce našich diplomatů. Lidé, kteří se podílí na barbarském vraždění Ukrajinců, nesmí mít přístup k luxusu v bezpečné Evropě,“ poznamenal na sociální síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Na sankčním seznamu zůstalo šest položek. Koncem dubna na něj vláda zařadila moskevského patriarchu Kirilla, na sklonku června ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Posledním zápisem byl v polovině listopadu podnik pro správu ruského majetku v zahraničí.

Mimořádný summit EU k rozpočtu a pomoci Ukrajině bude 1. února

Mimořádný summit EU, který se bude zabývat víceletým rozpočtem unie, včetně finanční pomoci Ukrajině, se uskuteční 1. února. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel.

Na řádném unijním summitu minulý týden prezidenti a premiéři zemí sedmadvacítky nedospěli ke konsenzu ohledně navýšení unijního rozpočtu na období 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev. Opatření zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Michel poté oznámil, že zkraje příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání.

Již dříve Evropská komise naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Peníze, které Ukrajina nutně potřebuje brzy na začátku roku, by mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je podle diplomatů řešení administrativně složitější a časově náročnější. Využití této možnosti nicméně již minulý týden připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Jednání o revizi unijního rozpočtu skončila minulý týden ze čtvrtka na pátek až kolem třetí hodiny ráno po mnohahodinovém úsilí nalézt dohodu v celé sedmadvacítce. Evropská komise původně požadovala v souvislosti s revizí rozpočtu navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), podle posledního návrhu se tato částka snížila na 21 miliard (513 miliard korun). Ani s tím ale Budapešť nesouhlasila.

„Česko patřilo k těm státům, které podporovaly omezenou revizi,“ uvedl poté na tiskové konferenci český premiér Petr Fiala. Následně dosažený kompromis byl podle premiéra pro ČR přijatelný. Nové peníze by neměly být podle Fialy určeny výhradně pro Ukrajinu, ale také na migraci, což Česko podporovalo. Fiala to označil za „dobrý kompromis“. „Nikdo s ním není spokojen dokonale, ale všichni máme pocit, že je to správná cesta,“ doplnil. Spokojeno s ním bylo ale pouze 26 států.

„Shoda 26 států je důležitá a je to dobrý signál,“ uvedl k tomu minulý týden v pátek premiér Fiala. „Zatím se nepodařilo přesvědčit Maďarsko, jestli se to podaří, uvidíme. Musíme přemýšlet i o nějakých alternativách, kdyby se maďarský souhlas nakonec získat nepodařilo, ale nechci předjímat,“ dodal.

Evropská rada se ve čtvrtek v Bruselu shodla na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Orbán před hlasováním o tomto zásadním kroku opustil jednací sál a umožnil tak, aby rozhodnutí bylo přijato jednomyslně, tedy se souhlasem všech přítomných členů.

Zdroje: