Západní země od začátku srpna do konce října podle IfW přislíbily Ukrajině balíky pomoci v celkové hodnotě 2,11 miliard eur (asi 51,38 miliardy korun), což je od loňského ledna nejnižší údaj. Institut jako aktivní dárce vyjmenoval Německo, Finsko, Irsko, Chorvatsko, Litvu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a také Kanadu a Británii. Největším dárcem vojenské pomoci zůstávají Spojené státy, které poskytly zbraně, munici a další vybavení v celkové výši 44 miliard eur (asi 1,07 bilionu korun). Ale USA dohání Německo se závazky vojenské pomoci v celkové výši 17 miliard eur (asi 414 miliard korun). Ve výši přislíbené pomoci už členské země EU jako celek předstihly USA, vyplývá podle deníku z poznatků kielského institutu.

Přísliby se týkají jak finanční pomoci, tak dodávek zbraní, včetně stíhaček F-16. Ukrajina se však může ještě spolehnout na velké programy víceleté pomoci, které byly přislíbeny již dříve, dodal institut.

Ukrajinska pravda připomněla, že o den dříve neprošel americkým Senátem návrh zákona o poskytnutí pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Předloha namísto potřebných 60 ze 100 hlasů získala hlasy jen 49 senátorů.

Česko bude dál podporovat Ukrajinu v tom, aby dosáhla maximum svých cílů, prohlásil český prezident Petr Pavel po dnešní schůzce nejvyšších ústavních činitelů. Ministryně obrany Jana Černochová nicméně koncem listopadu upozornila, že zásobách armády už není mnoho vojenského materiálu, který by Česká republika mohla Ukrajině ještě poslat. Firmy ale dostávají vývozní licence, materiál za desítky miliard korun do Ruskem napadené země putoval právě od soukromých podniků a dárců, dodala. Na území České republiky nebo v Polsku prostřednictvím českých instruktorů bylo letos podle ministryně také vycvičeno přes 4000 ukrajinských vojáků. V podobné pomoci bude Česko podle ní pokračovat i nadále.

Podle Putina se ruská ekonomika vyrovnala se sankcemi, Západ technologicky zaostává

Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.

Ruská ekonomika je exportně orientovaná. Loni hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta klesl, jak se země vyrovnávala s dopady sankcí. Západní státy je zavedly ve snaze Rusko izolovat po vpádu jeho vojsk na Ukrajinu a ztížit mu prodej surovin. Peníze z prodeje totiž Moskvě pomáhají financovat válečné tažení.

„Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí,“ řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. „Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta,“ dodal prezident.

Ruská ekonomika podle něj prokázala, že je odolnější, než si myslela sama Moskva i její protivníci. Hospodářství těží z citelného zvýšení výdajů na zbrojení v souvislosti s válkou na Ukrajině. Tu Moskva oficiálně nazývá speciální vojenskou operací, jejímž cílem je podle Kremlu ochránit před útlakem obyvatele s ruskými kořeny na východě Ukrajiny.

Nepříznivé dopady ale mají na ruskou ekonomiku vysoké úrokové sazby. Analytici očekávají, že ruská centrální banka příští týden zvýší základní úrok na 16 procent. Banka má inflační cíl na čtyřech procentech, míra inflace je ale kvůli vysoké domácí poptávce výrazně vyšší a očekává se, že koncem roku bude nad sedmi procenty. V Rusku se nedostává pracovní síly, míra nezaměstnanosti se tak snížila na 2,9 procenta, což je minimum za dobu měření.

Putin, jako už při několika dalších příležitostech, vyzdvihl zdraví ruské ekonomiky i státních financí. Naopak západní sankce podle něj ukázaly, že nemají na ruskou ekonomiku prakticky žádný významnější vliv. Zmínil například, že deficit státního rozpočtu v listopadu opět klesl a za prvních 11 měsíců letošního roku se snížil na 878 miliard rublů (zhruba 214 miliard korun), což je asi 0,5 procenta HDP. O měsíc dříve schodek činil 1,24 bilionu rublů.

„Je zřejmé, že západní finanční systém technologicky zastarává,“ řekl Putin. „Tak dlouho usíná na vavřínech, zvyká si na monopoly a exkluzivitu, na nedostatek skutečných alternativ, na zvyk nic neměnit, že se stává archaickým,“ dodal. Monopol velkých západních bank podle Putina kvůli technologické revoluci v následujících letech zanikne.

Putin také řekl, že Rusko je připraveno spolupracovat s Čínou v jakékoliv oblasti, včetně vojenských technologií. „Když přemýšlíme o budoucnosti, o budoucím světovém řádu, o zajištění naší bezpečnosti, tak opouštíme tradiční obchodní vztahy typu nákup a prodej a myslíme na budoucnost, myslíme na technologie,“ řekl ruský prezident, který má velmi přátelské vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.