Spojené státy na půdě G7 navrhují zabavení až 300 miliard dolarů (asi 6,6 bilionu korun) zmražených ruských aktiv, píše list Financial Times (FT). Ministři financí skupiny vyspělých zemí i jejich náměstci pracují na tom, aby byl návrh připravený k realizaci k druhému výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února příštího roku. USA mají podle listu podporu Japonska, Kanady a Británie, evropské země naopak mají pochybnosti.

Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu korun), prohlásil dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.

Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 a do prosince příštího roku byla prodloužena i výjimka na dovoz produktů z ruské ropy do ČR.

Pomoc Ukrajině, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, klesla na historické minimum a meziročně se ztenčila skoro o 90 procent, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na údaje Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Ten vyhodnocuje tento parametr už od loňského ledna, tedy měsíc před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

Česká republika po téměř roce a půl opět plní pravidla EU a má k dispozici nouzové zásoby ropy a ropných produktů na 90 dní běžné denní spotřeby. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) zásoby doplnila z letošních nákupů na více než dvě miliardy korun, řekl předseda SSHR Pavel Švagr. Podle něj v současné době v Česku nehrozí nedostatek pohonných hmot.

Ruská společnost Avia-FED-Servis od začátku války na Ukrajině importovala do Ruska náhradní díly k letadlům a vrtulníkům z Ukrajiny za nejméně 370 milionů rublů (93 milionů korun). Dnes to napsal ruský investigativní portál Važnyje istorii, který se na dovoz náhradních dílů do Ruska zaměřil spolu s investigativní skupinou OCCRP. Jedním z hlavních dodavatelů ruské společnosti je podle novinářů strojírenská firma z ukrajinského Charkova FED.

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost pochybení odmítá. Na svých stránkách dnes uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje a že jde o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

Kreml zvažuje odpověď na krok České republiky, jejíž vláda ve středu schválila přidání podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Krok Prahy označil za nezákonný. Dodal, že úřady nyní prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský naopak tvrdí, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se zákonem. Česko, které má majetek v Rusku, by si mělo uvědomit, že zmrazení ruského majetku nezůstane bez odpovědi, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v komentáři zveřejněném na webu ministerstva.