Lídři se ve čtvrtek v Bruselu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Druhý zásadní bod programu, navýšení víceletého rozpočtu unie včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev, však maďarský premiér Viktor Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval. Michel poté oznámil, že zkraje příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit.

„My jako komise využijeme čas, který do té doby zbývá, abychom zajistili, že ať se stane na tomto dalším summitu cokoliv, budeme mít funkční řešení,“ prohlásila dnes von der Leyenová. Dodala, že komise již v příštích dnech uvolní další 1,5 miliardy eur z osmnáctimiliardového balíčku, který Ukrajině poskytuje letos.

Komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Peníze, které Ukrajina potřebuje, by mohla dostat například prostřednictvím mezivládní dohody zbylých 26 zemí. To je podle diplomatů řešení administrativně složitější a časově náročnější. Využití této možnosti tento týden připustil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Kyjev v době pokračující ruské invaze a komplikujícího se schvalování další pomoci od Spojených států žádá Evropu o nové peníze. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že doufá v lednové schválení 50 miliard eur summitem.

Částka určená na období 2024 až 2027 se skládá ze 17 miliard eur nevratných grantů a 33 miliard eur úvěrů, na něž EU poskytuje záruky. Víceletý rozpočet by měl být navýšen také o 9,4 miliardy eur věnovaných na zvládání migrace a o menší částky na další výdaje včetně umořování společného dluhu.

Evropská komise původně požadovala od členských zemí do rozpočtu nové příspěvky 66 miliard eur (1,6 bilionu korun), po výrazném nesouhlasu řady zemí se však tato částka rázně snížila na 22,5 miliardy. Po tlaku některých států ještě na summitu Michel přišel s poslední redukcí na 21 miliard eur, s čímž souhlasilo 26 zemí. Proti bylo jen Maďarsko, jemuž vadí peníze určené pro Ukrajinu.