Americké integrované obvody firem Texas Instruments, Analog Devices a Altera, které se používají v raketách, se do Ruska podle portálu dostávají přes čínskou firmu ETC Electronics Limited. Z Polska se přes moskevskou společnost Ostek-Test pořizují zkušební klimatické komory, z Německa se přes prostředníky dovážejí obráběcí stroje, přístroje, kabely, cívky a pásky pro ochranné balení elektronických součástek.

Další ruská firma Sonatek, podílející se rovněž na plnění státních zakázek při výrobě raket, nabízí špičkové měřící a obráběcí zařízení, které nakupuje v Litvě, Lotyšsku, Belgii a Británii, tvrdí The Insider.

Dcera šéfa zbrojovky KBM Sergeje Pitikova žije ve Švédsku, kde novinářům řekla, že odsuzuje „zločinnou, krvavou a nesmyslnou válku“, kterou vede režim Vladimira Putina. Ale další vyjádření odmítla s tím, že není ochotna se podílet na interview zaměřeném proti jejímu otci.

Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil, odpálilo dvě mezikontinentální rakety

Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil, přičemž odpálilo nejméně dvě mezikontinentální balistické rakety. Cvičení prostřednictvím videopřenosu sledoval prezident Vladimir Putin, kterému podal hlášení o manévrech ministr obrany Sergej Šojgu. Ten uvedl, že „pod Putinovým vedením“ Rusko nacvičilo masivní odvetný úder.

O cvičení Kreml sice informoval ve středu, není ale jasné, kdy se odehrálo. Zpráva byla zveřejněna poté, co horní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT).

Během nově ohlášeného cvičení Rusko odpálilo podle agentury TASS mezikontinentální raketu Jars z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska. Cílem byla vojenská oblast Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě. Z jaderné ponorky Tula v Barentsově moři pak odstartovala také mezikontinentální raketa Siněva. O jejím cíli média neinformovala.

Hlášení o cvičení podal vedle Šojgua také Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruské armády, který je od ledna také velitelem ruských invazních vojsk na Ukrajině.

Rusko tvrdí, že zkoušky samotných jaderných zbraní neobnoví, pokud tak neučiní Washington. Odborníci na zbrojení se nicméně obávají, že se možná schyluje k testu, který by pak Západ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině vnímal jako zásadní zvýšení napětí.

Na konci února Rusko pozastavilo svou účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných zbraní. Moskva kromě toho letos oznámila, že rozmístila taktické jaderné zbraně v sousedním Bělorusku.

O možném použití jaderných zbraní se ruští představitelé od zahájení invaze na Ukrajinu, tedy od loňského února, vyjadřují dvojznačně. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v minulosti mluvila o nepřípustnosti jaderné války, ale Putin už vyhrožoval použitím jaderného arzenálu. Použití jaderných zbraní často evokuje také exprezident Dmitrij Medveděv, který aktuálně zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady.