Von der Leyenová uvedla, že nezaměstnanost v EU je rekordně nízká, necelých šest procent, ale bez práce jsou mladí lidé a mnoho žen. EU podle ní kvůli nedostatku pracovníků musí více podporovat legální přistěhovalectví a také vyjít vstříc ženám i starším lidem, aby měli snazší přístup na trh práce. Loni podle ní na unijní trh přišlo 3,7 milionu legálních přistěhovalců a 300 000 až 400 000 nelegálních.

„Čím úspěšnější budeme v první etapě, podpoře legální migrace a investicích do vzdělání, tím přísnější můžeme být v boji proti nelegální migraci. Na tom jsme se shodli,“ uvedla von der Leyenová. Do konce listopadu by měl vzniknout legislativní návrh pro boj s převaděči, protože aktuální pravidla jsou dvacet let stará, dodala šéfka EK.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela mezi členskými státy panuje shoda na vůli využít zmrazená ruská aktiva na poválečnou obnovu Ukrajiny. Hlavním tématem jednání podle něj byla ekonomika a rozvoj konkurenceschopnosti EU, která stojí na čtyřech pilířích. Těmi jsou rozvoj pracovního trhu, řešení cen energií a jejich dostupnost, zaměstnanost a potřeba mohutnějších a rychlejších investic.

Summit podle Michela jednal i o velkých mezinárodních otázkách dnešní doby. EU podporuje normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, chce nadále pomáhat s cestou ke vzájemnému uznání a respektu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a členové jednali též o dění v Sahelu.

Německý kancléř Olaf Scholz po jednání uvedl, že věří, že ani „hrozný brutální útok Hamásu na Izrael a jeho občany“ nezmenší unijní podporu Ukrajině. Scholz věří, že EU učiní potřebná rozhodnutí, aby „zajistila finanční stabilitu Ukrajiny navzdory částečným neshodám mezi některými členy“, uvedla agentura Reuters.

V posledních dnech se objevila nová prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána i staronového předsedy slovenské vlády Roberta Fica, že jejich země Ukrajině vojenskou pomoc posílat nechtějí. Maďarsko už od května blokuje osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se po summitu vrátil k tématu konfliktu mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem, který byl na pořadu jednání v Bruselu ve čtvrtek. Zopakoval, že Izrael má legitimní právo se bránit proti terorismu a Francie je připravena ho podpořit. Macron ale dodal, že totální blokáda, bombardování Pásma Gazy bez rozlišování mezi legitimními cíli a civilisty i případná masivní pozemní operace ohrožují civilisty. Žádal také „humanitární příměří“, což je ještě silnější formulace, než kterou použila sedmadvacítka ve společném prohlášení, které žádá „přestávky“ pro humanitární účely.

Španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země v současné době předsedá Radě EU, oznámil „brzké uspořádání“ blízkovýchodní mírové. Podrobnosti ale neuvedl. Zdůraznil, že politický a diplomatický mírový proces musí vést k dvoustátnímu řešení, tedy vzniku státu Palestina vedle Izraele.