Evropské země však podle diplomatů a unijních činitelů nejprve chtějí prověřit, zda nehrozí případné úspěšné žaloby z ruské strany.

EU od loňského začátku ruské invaze na Ukrajinu začala na Moskvu uvalovat sankce, které mimo jiné vedly k přerušení transakcí a zmrazení bezprecedentních částek. Některé unijní země v čele s Polskem či pobaltskými státy prosazují, aby se část těchto peněz využila na pomoc Ukrajině. Kyjevu se kvůli válce nedostává financí na běžný chod státu, bude však potřebovat i pozdější masivní podporu při poválečné rekonstrukci země.

Přímé zabavení peněz je podle unijních právníků legálně těžko proveditelné, proto se nyní EU zabývá možností využít úroky z investovaných peněz. U největšího světového střediska pro mezinárodní vypořádávání plateb Euroclear v současnosti leží 196,6 miliardy eur, z čehož 180 miliard eur jsou aktiva Ruské centrální banky. Centrum s nimi nakládá a jen během prvního čtvrtletí letošního roku hlásilo zisky z úroků 734 milionů eur. Při běžných transakcích peníze používá pro vlastní účely, zmrazený majetek je však mimořádný případ.

„Není zcela jasné, komu tyto úroky patří,“ řekl FT jeden z účastníků středečního jednání, podle něhož by finance mohly zamířit na Ukrajinu.

Další zdroj listu řekl, že finanční instituce jako Euroclear sídlící v Belgii či lucemburský Clearstream nemají jasno, co s penězi udělat, a že možnost jejich odeslání do Kyjeva je slibná.

Euroclear však čelí kvůli zabavení zmíněných plateb žalobám od ruských finančních institucí a nechce s výnosy nijak nakládat, dokud nebude jasný další vývoj situace.

Lídři sedmadvacítky evropských zemí by o možnostech využití ruských peněz pro Ukrajinu měli debatovat na summitu koncem června. Experti odhadují, že na běžný chod státu se Kyjevu nedostávají tři miliardy eur měsíčně. Zhruba polovinu těchto peněz EU posílá Ukrajině formou půjček, další peníze chce sehnat na poválečnou obnovu země. Její osud je však podle unijních činitelů zatím velmi nejistý vzhledem k obtížně předvídatelnému pokračování konfliktu.