Když ruský prezident Vladimir Putin poslal loni 24. února na sousední Ukrajinu invazní armádu složenou ze 175 tisíc vojáků a stovek kusů obrněné techniky, NATO odmítlo v obavách z eskalace konfliktu přímé vojenské zapojení.

Západ však reagovat musel. Ukrajinu začal zásobovat a dodnes stále zásobuje zbraněmi, municí, raketami, drony, tanky a další vojenskou technikou, která umožnila napadené zemi odolávat značné přesile, a dokonce přecházet do protiútoků.

S Moskvou Západ rozpoutal ekonomickou válku bojkotem veškerého importu a exportu, zabavením luxusních jachet ruským oligarchům, zmrazením jejich majetku a odstřihnutím Ruska od platebního systému SWIFT s cílem ochromit ruský trh a přivést Kreml k rozumu. Západ také zakázal ruské lety nad Evropou nebo omezil dovoz ruské ropy a zavedl její cenový strop. Tato opatření způsobila ruské ekonomice jisté škody, požadovaný efekt však neměla. 

Kde se stala chyba

Časopis odkazuje na průzkum německého listu Bild, podle něhož Rusko obešlo západní sankce odklonem obchodu do sousedních zemí. Ruský dovoz německých motorových vozidel, chemických látek a elektroniky v letech 2021 až 2022 výrazně vzrostl.

Kreml posílil obchod například s Kazachstánem nebo Arménií. Ta v reakci na novou analýzu listu The Wall Street Journal, podle níž proudí velké množství sankciovaného zboží do Ruska přes postsovětské státy, obcházení západních sankcí odmítla.

V této souvislosti deník zmiňuje kromě Kazachstánu a Arménie i Gruzii či Kyrgyzstán. Sankce navíc mířily na bohaté Rusy. To jsou však paradoxně lidé, kteří sankce obejdou nejsnáze, připomněl The Spectator. Jde o osoby s dvojím občanstvím a možností cestovat za nákupem luxusního zboží do zahraničí. Kvůli omezení dodávek ropy a plynu se pak Rusko spoléhalo na Indii a Čínu. Obě země s nejasným názorem na válku na Ukrajině nakupovaly ruskou ropu se slevou.

Ruská ekonomika tedy nebyla zničena, ale přeorientovala se na jih a východ spíše než na západní svět. „Západ se pustil do své sankční války s přehnaným pocitem vlastního vlivu po celém světě,“ napsal The Spectator.

Ruská ekonomika v číslech

Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v dubnu předpověděl propad ruské ekonomiky pro rok 2022 o 8,5 procenta a letos o další 2,3 procenta. Ruský hrubý domácí produkt (HDP) však loni klesl jen o 2,1 procenta a letos predikuje MMF nárůst o 0,7 procenta.

Jak podotýká The Spectator, zásadní chybou bylo, že se k sankcím nepřipojily nezápadní státy. V opačném případě by totiž byly jejich dopady výraznější.

Něco jiného loni tvrdili vědci z Yaleovy univerzity. Podle jejich studie dopadly sankce na ruskou ekonomiku mnohem tvrději, než Kreml přiznával. V Rusku podle studie, na niž upozornil server Business Insider, zkolaboval import a export, což ochromilo domácí výrobu závislou na dovozu napříč všemi průmyslovými odvětvími. Rusko podle ní směřuje do ekonomického zapomnění.