Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského kvůli schválené dani přesune svou společnost EP Commodities z Česka do zahraničí.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, řekl novinářům šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.

Průměrná cena benzinu v Česku dosáhla nového maxima. V sobotu se Natural 95 prodával v průměru za 47,31 koruny za litr.

Spotřební daň z nafty a benzinu se ode dneška snížila do konce září o 1,50 koruny na litr. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by tak mohly klesnout až o 1,80 koruny na litr.

Nespokojení slovenští autodopravci pokračují na několika hraničních přechodem s Českou republikou, Maďarskem a Polskem v protestech.

Finanční správa dosud vyplatila 768 žádostí o nový kompenzační bonus pro letošní rok za 26,6 milionu korun.

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud.