Dnes ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu. „Je to to z právního hlediska jediná možná varianta, protože jinak by to bylo z důvodu zřejmé retroaktivity v rozporu s ústavou,“ uvedla. Vládu kritizovala za komunikační zmatky ohledně platnosti daně, podle ní výroky některých členů koalice vytvořily paniku na pražské burze.

Schillerová také kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. „Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy,“ uvedla.

Stanjura dnes také odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. Stanjura také upozornil na to, že windfall tax plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.

Vláda podpořila vybudování gigafactory VW u Plzně

Vláda dnes podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude o záměru informovat vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory. Novinářům to po jednání vlády řekli ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.

Síkela i Stanjura označili možné umístění gigafactory za strategickou investici, podle nich by bylo chybou takovou možnost nevyužít. Podle Síkely může továrna automobilový průmysl, který patří mezi klíčové obory pro českou ekonomiku a podílí se z jedné čtvrtiny na českém exportu, připravit na budoucnost.

„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci,“ uvedl Síkela.

Investice by podle něj mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun. Předpokládané náklady českého státu spojené s přípravou lokality a s kompenzačními opatřeními v regionu by podle ministra průmyslu neměly přesáhnout devět miliard korun.

Podle Stanjury budou nyní členové vlády jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. Vláda bude také jednat s dotčenými obcemi a s Plzeňským krajem, aby se vypořádala s jejich případnými připomínkami. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt gigafactory nevylučuje zachování letecké záchranné služby v dané lokalitě.

Vláda podle Stanjury podnikne veškeré potřebné kroky pro o, aby se podařilo investici získat. „Ten prostor nechceme pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní,“ zdůraznil. Podle něj se nezačne s úpravami vybrané lokality, dokud nebude jasné, že se Volkswagen rozhodl pro umístění své továrny právě u Plzně.

Volkswagen chce po celé Evropě vybudovat šest gigafactory na baterie do elektroaut. Škoda Auto, která do koncernu patří, bude jejich významným odběratelem. V roce 2030 očekává, že 70 procent jejích prodejů v Evropě budou tvořit elektromobily. Elektromobily by měly ve stejné době vytvářet většinu obratu automobilky.