Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.

Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.

Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.

Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. „Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok,“ prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. „Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje,“ prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich.

Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.

Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. „Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane,“ řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic.

Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.

Limit pro registraci k DPH se zvýší na dva miliony korun

Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna.

Balíček podpořilo celkem 106 poslanců napříč kluby s výjimkou poslanců opozičního hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování.

K plátcovství DPH se musí zaregistrovat hlavně podnikatelé, ale i další takzvané osoby povinné k dani, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil jeden milion korun. Vládní návrh počítá i s možností zrušení registrace pro ty osoby, jejichž obrat sice překročil jeden milion, ale nedosáhl dvou milionů Kč. Vládní předloha také prodlužuje možnost rychlejších odpisů některých skupin podnikatelského majetku.

Předseda klubu ODS Marek Benda stáhl na základě dohody stran vládní koalice svůj návrh, který snižoval zdanění loterií z 35 procent na 23 procent. Koalice se na podpoře tohoto návrhu neshodla.

Paušální daň pro drobné podnikatele letos činí 5994 korun měsíčně. Na minimální zdravotní pojistné z této částky připadá 2627 korun, minimální sociální pojistné zvýšené o 15 procent činí 3267 korun a daň z příjmů 100 korun. Ministerstvo financí (MF) odhaduje, že díky změnám by nově mohlo podmínky pro zapojení do paušální daně splnit až 60 000 drobných podnikatelů. Letos ke konci dubna paušální daň využívalo zhruba 82 300 živnostníků.

Podnikatelé s paušální daní mají být nově rozděleni do tří pásem. V prvním pásmu by měli být podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti. Paušální daň by pak pro ně měla příští rok vycházet zhruba 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu jsou živnostníci s příjmem do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti. Jejich daň by měla být zhruba 16 000 korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun bez ohledu na činnost. Ti by měli mít daň 26 000 korun měsíčně.

Paušální daň není povinná, ale dobrovolná. Podle ministra Stanjury není jejím smyslem snížení daňové zátěže, ale byrokratické zátěže. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale vyslovila názor, že vládní návrh systém paušální daně znepřehledňuje.

Sněmovna přijala návrh exministryně Schillerové, aby se podnikatelům v paušálním režimu vracela část zaplaceného pojistného. Půjde o situaci, kdy se podnikatel zaregistruje k paušální dani v určitém pásmu, ale na konci roku zjistí, že nedosáhl stanovených příjmů. Pak mu stát vrátí odpovídající část daně. Na základě návrhu Schillerové mu bude vracet i část pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Myslím si, že je to správný pozměňovací návrh,“ komentoval ho Stanjura. Ministerstvo tento návrh podpořilo.

V novele zákona o daních z příjmů vláda také prodlužuje do konce příštího roku možnost mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Zrychlené odpisy schválil parlament už dříve pro předloňský a loňský rok jako pomoc s dopady pandemie koronaviru. V této souvislosti se podle MF sníží příjmy do veřejných rozpočtů v příštím roce o 6,3 miliardy korun.

Majetek v první odpisové skupině bude moci poplatník odepsat již během jednoho roku. Jde například o stroje a přístroje pro zahradnictví nebo zemědělství, počítače nebo například ruční mechanizované nástroje. Majetek v druhé odpisové skupině se bude odepisovat dva roky, a to první rok do výše 60 procent vstupní ceny a v druhém roce odepíše poplatník zbylých 40 procent. Do druhé skupiny patří třeba plastové a dřevěné montované stavby, monitory a projektory nebo spotřební elektronika. Přesný obsah stanoví příloha k zákonu o daních z příjmů.

Na základě návrhu sněmovního rozpočtového výboru sněmovna zvýšila částku ročních příjmů, do níž nemusí poplatník podávat daňové přiznání. Vláda původně navrhla zvýšit tento práh z 15 000 korun na 25 000 korun. Skupina poslanců kolem Vojtěcha Munzara (ODS) však ve výboru prosadila zvýšení až na 50 000 korun.

Změna zákona se také dotkne poplatníků, kteří využívají výhodnější odpisy u strojů určených pro výuku a odborné vzdělávání a v době covidové pandemie tyto stroje vzdělávání nesloužily. Tehdejší ministryně financí Schillerová jim sice část daně svým rozhodnutím v minulosti prominula, podle vlády ale nejde o kompletní řešení. Proto se do zákona vkládá, že se podmínka vzdělávání pokládá za splněnou. Firmy, které školí třeba učně, tak nebudou muset dodatečně zvyšovat základ daně.