Co to udělá, když lidé budou dostávat peníze i bez práce? Finové to vyzkouší

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Chtěli byste dostávat peníze bez práce? A co třeba takových 800 eur (v přepočtu 22 tisíc korun) měsíčně? Tak zamiřte na sever. Ve Finsku budou brzy zkoušet základní nepodmíněný příjem. Doufají, že to pomůže k odstranění sociální nerovnosti. 

Bude-li experiment úspěšný, budou všichni Finové dostávat základní příjem

Bude-li experiment úspěšný, budou všichni Finové dostávat základní příjem,zdroj: ThinkStock

Finský premiér Juha Sipilä, který do funkce nastoupil po volbách letos v květnu, už několikrát dokázal, že je studnicí neotřelých nápadů.

Když vrcholila uprchlická krize, nabízel svůj dům uchazečům o azyl. Nyní se rozhodl investovat 20 miliard (5,4 biliónů korun) na experiment, který vyzkouší uplatnitelnost základního příjmu. 

Základní nepodmíněný příjem by mohl nahradit složitý a byrokraticky náročný systém státního pojištění. Jeho největší výhodou má být pomoc lidem, kteří nedosáhnou na sociální dávky, jako třeba bezdomovci.

Finská vláda zadala projekt agentuře Kela, která zajišťuje sociální pojištění. Nepodmíněný příjem nezískají Finové napříč zemí jen tak ze dne na den, jejich země se každopádně stane první zemí, která chce tento způsob, jak se zbavit chudoby, vyzkoušet v praxi. I když zatím jen na malém vzorku populace.

Experiment, který spustí v roce 2017, potrvá dva roky.

Premiérův nápad má širokou podporu. Na jeho straně stojí podle průzkumu až 69 procent lidí. Většina z nich však považuje za ideální výši tisíc eur měsíčně. 

Základní příjem testovali i v USA, nebo Namibii

Debata kolem zavedení fixní finanční částky, kterou by pravidelně pobíral každý bez ohledu na jeho vlastní příjmy, majetek, nebo pracovní vytížení, není úplnou novinkou.

V nizozemském Utrechtu bude například podobný experiment probíhat od ledna příštího roku. Zúčastní se ho na 300 místních občanů, kteří budou rozděleni do čtyř příjmových kategorií.

I v tak bohaté zemi, jakou je Švýcarsko, řeší zavedení základního příjmu. Rozhodnutí budou mít ve svých rukách sami občané, referendum se uskuteční v nadcházejícím roce. Půjde o paušální měsíční gáži ve výši 2500 švýcarských franků (62,5 tisíce korun).

Obdobný experiment zkoušeli v 70. letech i Američané. Garantovaný příjem pro každého měl zlikvidovat chudobu, místo toho to málem zlikvidovalo místní ekonomiku. 

Experimentu ve vybraných amerických městech se zúčastnilo 7,5 tisíce lidí. Šlo o takzvanou negativní daň z příjmu, kdy výše dávek neklesla, ani když si člověk vydělal víc peněz. Ve výsledku ale lidé pracovali méně nž dříve a nezaměstnaní si práci nijak zvlášť nehledali. 

Opačné výsledky ale přineslo vyplácení pravidelných dávek v africké Namibii. Ve spolupráci s německým ministerstvem spolupráce dostával v roce 2009 ve vesnici Omitara každý člověk 100 namibijských dolarů (300 korun). Díky základnímu paušálnímu příjmu tam výrazně klesla podvýživa, naopak to podpořilo školní docházku i místní ekonomiku. 

Potíž byla v tom, že se do vesnice přestěhovalo nečekaně hodně lidí, přestože nově příchozí neměli na dávky nárok. Autoři projektu pak proto varovali, že paušální příjem by bylo potřeba zavést v celé zemi. 

Jak dopadne finská zkouška, se teprve uvidí. Třeba se v roce 2019 dozvíme, že je to skutečně skvělý způsob, jak definitivně vyřešit problém s chudobou, která trápí lidi i v bohatých zemích. A nebo se zase potvrdí, že cestu do pekla je vydlážděná dobrými úmysly...

Tagy: zahraničí Finsko Spojené státy sociální dávky zajímavosti a kuriozity mzdy a důchody

Zdroje: Vlastní,Vox