Čím se Hitler nechal inspirovat u Spojených států

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Ne, nikdo neříká, že Američané vymysleli holokaust. Ale že Hitler měl rád Mickeyho Mouse, to se všeobecně ví. A taky Coca-colu. A to není jediné, co nacistického vůdce uhranulo ze země za Atlantikem. Inspirace ze Spojených států měl víc než dost, což se také podepsalo na životě ve Třetí říši, jak píše magazín Cracked. 

Vypadá to, že dnes jde inspirace opačným směrem. Na snímku parodie na Trumpa

Vypadá to, že dnes jde inspirace opačným směrem. Na snímku parodie na Trumpa,zdroj: Profimedia.cz

Tak třeba odvšivování mexických přistěhovalců inspirovalo vznik plynových komor. 

Americká imigrační politika byla ve své důslednosti a posedlosti čistotou vždycky trochu přitažená za vlasy, o které se v roce 1917 rozhodla připravit špinavé přistěhovalce ze sousedního Mexika. Přeběhlíky navíc násilně svlékli a pokropili jedovatými pesticidy. 

Oficiálně se mluvilo o ochraně před všudypřítomným tyfem. Problémem ale bylo, že do té doby se vyskytly jen dva případy nákazy. Ve skutečnosti šlo spíš o prevenci před Mexičany než před zákeřnou nemocí.

Německý vůdce byl prý z praktik amerických imigračních úřadů nadšen. Nejvíc obdivoval poukaz na vědecká kritéria, podle kterých byli přistěhovalci klasifikováni, ať u šlo o rasové atributy nebo fyzické dispozice. 

Chemické odstraňování nečistot, bakterií a všeho škodlivého v americké válce proti vším nacisty inspirovala k tomu nejděsivějšímu. Pro praktické uplatnění jejich teorie o nadřazené rase a podlidech stačilo málo. Tím se stal nakonec Cyklon B - látka, kterou američtí pohraničníci dezinfikovali šaty Mexičanů.

Dávali ale pozor na to, aby chemikálie nepřišla do kontaktu s lidskou kůží. Byla totiž extrémně nebezpečná. To byl důvod, proč ji německý chemik Gerhard Peter upravil, aby se dala používat v plynových komorách pro efektivní likvidaci Židů.

Teorie o nadřazené rase vychází z amerického eugenického hnutí

Původně to byl nápad bratrance Charlese Darwina. Jeho teorii o přežití druhů ale Hitler vyhrotil ad absurdum. 

Eugenika se stala nesmírně populární ve středostavovských kruzích vzdělaných bílých mužů, kteří se nebáli vzít osud lidstva do svých rukou a teorii začali uplatňovat v praxi. Nechali provádět sterilizace napravo nalevo, aby ve výsledku předešly množení "podlidí", kteří by zaplavili slušnou společnost.

Vrcholem hnutí bylo rozhodnutí vrchního soudu v roce 1927, který myšlenku eugeniky podpořil, a v jejímž důsledku bylo sterilizováno na 60 tisíc Američanů.

Preventivní bránění v reprodukci určitých skupin obyvatelstva Hitlera uchvátilo natolik, že ho přesně podle amerického způsobu nechal uzákonit i v Německu. Černou listinu rozšířil o homosexuály, slabé a dementní jedince a v neposlední řadě i Židy. Výsledkem bylo 400 tisíc násilných sterilizací a 300 tisíc eutanazií provedených podle nacistických zákonů.

Koncentrační tábory byli kopií indiánských rezervací

Jak vyřešit otázku nechtěné a problémové národnostní menšiny? Ve Spojených státech na to šli víc než svérázně. Aspoň v případě domorodých indiánů.

Vyhnali je z jejich domovů a poslali do "rezervací", které neměly od koncentračních táborů daleko. Tamní otřesné podmínky, hlad a mizerná hygiena, a také nucené práce, to vše čekalo ty, kteří přežili několik set mil dlouhou cestu.

S nuceným vysídlováním amerických domorodých obyvatel byl Hitler obeznámen více než dobře. Detailně studoval plány indiánských rezervací jako například tábor zvaný Bosque Redondo a přišel s nápadem na koncentrační tábory. 

John Toland ve své biografii o německém vůdci píše, že Hitler svůj koncept koncentračních táborů a genocidy získal právě poctivým studiem anglických a amerických dějin.

V okruhu svých blízkých přátel se prý rád zmiňoval o svém obdivu, jak Američané vyhubili divochy a zbytek zkrotili zajetím a hladem. 

Nacistická propaganda si půjčovala z různých amerických zdrojů 

I vůdce jako Hitler potřeboval svého duchovního guru - jmenoval se Ernst "Putzi" Hanfstaengl a měl za sebou studia na prestižním Harvardu, kde kromě jiného také skládal písně. A ne jen tak ledajaké, ale bojovné pochody, které měly nabudit místní fotbalový tým i jeho diváky.

Hitler měl bojové písně rád. A pochody. Takže to není náhodou, alespoň podle zprávy CIA z roku 2001, že existuje více než velká podobnost mezi jednou nacistickou písní a Putziho dílem z vysoké. Jen místo frenetického pokřikování "Sieg Heil! Sieg Heil!" zní v americkém originále neméně úderné "Harvard! Harvard! Harvard! Rah! Rah! Rah!"

Nebyla to jediná inspirace, kterou nacisté načerpali v USA. Kdyby se ve 30. a 40. letech minulého století vyhlašovala cena pro nejlepšího vedoucího PR oddělení, vítězný Joseph Goebbels by určitě neopomněl poděkovat za hlubokou inspiraci Edwardu Bernayovi. A ani by nevadilo, že to byl americký Žid.

Byl totiž autorem knihy Utváření veřejného mínění, o které nacistický ministr propagandy prohlásil, že pro něj osobně to byla základní učebnice, jak přesvědčit lidi o vině Židů za všechno špatné nejen v Německu. Úderné slogany jako z amerických reklam, design plakátů s obrazy děsivých Židů, nebo nahrazování kolečka Coca-coly svastikou ve výsledku úspěšně fungovaly, takže získal podporu milionů stoupenců nacistického režimu.

Hitlerův antisemitismus a Henry Ford

Americký podnikatel Henry Ford Židy příliš nemiloval. Neměl je rád dokonce natolik, že neváhal vydržovat týdeník Dearborn Independent, který šířil antisemitismus, jak se jen dalo. Aby Ford nikoho nenechal na pochybách, vyjasnil svůj vztah k "problematické" minoritě v eseji "Židovská otázka – Fakt nebo fantazie?" A také nechal vydat výběr toho nejlepšího ze svého magazínu.

Co svět nechtěl, německý překlad tohoto dílka se dostal do rukou Adolfa Hitlera, a to ještě před napsáním jeho vlastního protižidovského díla Můj boj. James Pool, autor knihy o Hitlerově cestě k moci, upozorňuje, že Hitler byl z Forda tak nadšený, že do svého vlastního díla opsal z jeho knihy celé pasáže.

Oba autoři se protínali v myšlence, že Židé jsou morálně a mentálně zkažení. Podle Hitlera dokonce Spojené státy měli s dominancí Židů ještě větší problém než Německo. Se svou láskou k americkému automobilovému magnátu se nikdy netajil, a na pracovním stole mu stál Fordův portrét. Reportérovi z Detroit News k tomu řekl: "Považuji Henryho Forda za svou inspiraci."

Kéž by se byl býval nechal inspirovat spíš Fordovým podnikatelským umem. Po hrůzách druhé světové války by to ocenil leckdo...

Tagy: zahraničí Spojené státy zajímavosti a kuriozity nacistické Německo dějiny a fakta

Zdroje: Vlastní,cracked.com