Pouhých dvacet kilometrů od Plzně se v kotlině vytvořené řekou Střelou nachází jeden z našich nejstarších klášterů. Cisterciácké Plasy, založené v místech bývalého knížecího dvorce v roce 1144 Vladislavem II., se v pozdější době staly rezidencí rakouského kancléře Klemense Metternicha. Právě osudům rodiny Metternichů je věnována výstava, probíhající do září letošního roku v prostorách bývalé prelatury.

Pás středověkých hradeb, zámek se zajímavou expozicí, historie i památky. Ale také třeba aquapark či perlorodky, to vše a ještě mnohem více nabízejí zvídavému turistovi Horažďovice, půvabné městečko mezi Strakonicemi a Klatovy, oblíbená zastávka vodáků na zlatonosné řece Otavě.

Jako každoročně, tak i letos si koncem září připomínáme svátek svatého Václava, hlavního zemského patrona. Mohlo by se zdát, že s osobou prvního českého světce je spojena především Stará Boleslav, avšak svatováclavské oslavy probíhají i na dalších více či méně legendárních místech. 

Baroko, plné mystiky a symbolismu. Tuto představu více než naplňuje svatojánský kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, dílo geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Perla tzv. barokní gotiky je právem zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Mohutné hradní sídlo na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městem, strážce kupeckých stezek i stříbrných dolů Vysočiny. Pamatuje krále a rytíře, husity i dobyvačná švédská vojska. Ve všeobecném povědomí je však spojen především s postavou ryze novodobou – s duchovním otcem dobrého vojáka Švejka Jaroslavem Haškem. 

Hrádek a poustevna, hladomorna i skalní kaple, rytíři a eremité. To především oni vtiskli podobu skalnímu hradu Sloup ve stejnojmenné obci severních Čech. Jeden z nich dodnes zkoumavě shlíží z vrcholové terasy pískovcového skaliska.

Víska se zvláštním jménem Prádlo na jižním Plzeňsku nabízí nejednu zajímavost. Zlato, poustevníka i americké letce. A malou raritu – hned tři lihovary na jednom místě. Pro mnohé o důvod víc obec v kraji svatého Johánka z Pomuku navštívit. 

Pověst o statečných bojovnících, spících v hoře Blaník, zná asi každý. Že jste netušili nic o skutečné blanické jeskyni, a navíc s rytíři? Není divu, na slavné hoře totiž žádná není. Zato ji najdete v moravské Rudce u Kunštátu spolu se Zahradou smyslů, rozhlednou a zbytkem Masarykova pomníku, kdysi největšího ve střední Evropě. Vytvořil jej Stanislav Rolínek, neznámý sochař-samouk.